Slouha?


Smysluplnost v nesmyslnosti / Sobota, 17 srpna, 2013
Zář. Tak teplá a přívětivá. Miliony světelných bodů nelze již těsněji přimknouti k sobě. Snad ani nejhorlivější milenci nespočívají v takovémto objetí. Zdánlivě nesmyslné praskání bez špetky organisace bubnuje dle vnitřního zákona rythmu. Ples započal velkolepě v záplavě explosí jisker a třaskající smoly. Není čas na zdvořilostní projevy nabubřelé élégance. Rej rób s nepřeberným množstvím pentlí v odstínech rumělkových a mezitónech žluti se hemží v nepopsatelném tanci. Důslednost waltzu až v konečcích prstů se snoubí s životem salsy a pudovou smyslností tanga. Mizí údy, hlavy, těla a, nikoliv jakožto torso, zůstává samotný pohyb. Vrcholný projev animé. Praforma bytí. Dokonalá gesta v amorfnosti. Divokost v precizně detailních normách. To jest pouhým slouhou nedokonalého?
Fotografie není má, autor neznám, či spíše tušen. Naleznouti lze v mém archívu.
Pozn. aut.: Text hrubky neobsahuje, u cizích slov užito pravopisu archaického záměrně.
Vaše Maglaiz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *