Dilema přítelovo

Obláček páry se zvolna vznášel k mokrému stropu vězení. Vlhko a pach plísně mísený s krví kontaminoval vzduch. Kašel z vedlejší kobky vytrhl mladého muže ze zamyšlení. Byl neobvyklým jevem. Bolestné sténání a řev muž už ani nevnímal, ale ten kašel ho znepokojil. Zařinčely řetězy a mladík se železnou koulí v ruce přitiskl špinavou tvář […]

Continue Reading

Podzim

Vítr kroužil okolo vrcholků hor. Pročesával koruny stromů a lechtal jehličnany. Najednou však dostal chuť na rychlost. Rychle prokličkoval mezi horami a cestou čeřil hladinu vodní přehrady. Protáhl se úzkou soutěskou a usídlil se v malebném údolí prokvetlém barvami. Následoval tok řeky a zase se vracel proti proudu. Cestou upouštěl z rance několik vánků, aby […]

Continue Reading

Noc pod hvězdami

  Cvakání zámku se linulo chrámovou lodí. Z vnějšího světa sem dolehlo cinknutí kovu o kamennou dlažbu. „Sakra!“ Těžké dubové dveře se otevřely a dovnitř vkráčela postava zahalená do tmavého potrhaného pláště. V ruce svírala svazek šperháků. Silueta minula bez povšimnutí kropenku, došla až k oltáři, poklekla a sňala kápi. Plamenná záře se svezla po […]

Continue Reading

Všude samý kostel

  Nejsem křesťan. Nikdy jsem nebyla součástí jakéhokoliv náboženského spolku. Když pocházíš z přísně ateistické rodiny, drahý čtenáři, kde se snad chodívalo do kostela tak před čtyřmi generacemi, dá se nepříslušnost k jakékoliv církvi čekat. Zvláště když ještě obýváš postkomunistickou zemi s tak hlubokou ateistickou minulostí. Milý příteli, my Češi jsme byli asi takoví křesťané, […]

Continue Reading

Nedělní špetka surreálna

Sny jsou vždy ošemetnou věcí a po absolvování psychologie mne sny děsí čím dál víc. Pan Freud i Jung by mne rozpitvali, až bych si připadala jako pověstný žok tekutin, slizů a výměšků. Sny by se měly uchovávat jako největší poklad, zvláště když jsi osoba, která z duše nenávidí, když se jí někdo hrabe v […]

Continue Reading