Na konci lávky

Tma, ta přítelkyně vrahů a zlodějů. A také milenců. Zahalovala svým závojem nyní celý kraj. Městečko z kamene a hliněných střech poklidně oddychovalo za zvuků kostelního zvonu, který odbíjel pomalu, ale jistě půlnoc. Vše spalo. Nebo snad ne? Na náměstí z okna jedné budovy visel provizorní provaz z prostěradla. Po něm se spouštěla postava zahalená […]

Continue Reading

Každodenní šálek čaje

Paprsky slunce se odrážely od pohupujícího se korálkového závěsu na okně a bílá stěna se proměnila v rej duhových teček. U čerstvě rozkvetlých muškátů na balkónu usedl budníček větší ve svém olivově zeleném kabátku, žluté náprsence a vázance a na bříšku trochu špinavě bílý a spustil trylek. Vítal nový den. Člověku se pojednou zachce zpívat […]

Continue Reading

Velryba

Obklopit se elementy. To je to, co ji vždycky uklidnilo. Vana plná horké vody, aromatické svíčky zastupující živel ohně a vzduchu a rostlina v zemině ze zahrady ztělesňující matku Zem. Kvetoucí sukulent se na ni usmíval z umyvadla. Opřela nohy o baterii a pozorovala v mihotavém světle svíček, rozestavěných na okraji obloženém kachli, jak jí […]

Continue Reading

Vykopávač hrobů

Šepot stromů, jimž vítr čechral koruny, téměř kolébal ke spánku. Louka zářila barvami planých květů a voněla jako rajská zahrada. Pozdní jaro již dovolovalo zdržovat se v přírodě déle bez hrozby dešťové přeháňky. A tak není divu, že kromě šumění listí bylo slyšet i dva lidské hlasy. „Zavři oči a otevři mysl. Co vidíš?“ „Tmu.“ […]

Continue Reading

Vrána k vráně sedá

Divoký déšť dral na cáry hustý černý kouř. Ani za tak nevlídného počasí nepřestávaly chrlit vysoké komíny černotu zamořující ovzduší. Kapka s plesknutím dopadla do prohlubně plechové střechy a nechala se unášet proudem směrem k výlevce okapu. Dlouhá skluzavka nebeské slze málem vyrazila ponejprv dech, pak ji začala nudit. Plesk! Tvrdý dopad na asfalt a […]

Continue Reading