Mám takový zvyk. Zda je zvláštní či ne, nechám na tvém uvážení, drahý čtenáři. Nedaleko našeho domu je dvouproudová silnice, po níž se řítí osobní auta i kamiony poněkud ne zrovna přijatelnou rychlostí, a tak se stává, že minimálně jednou za týden houkají hasiči a záchranka. U dopravních nehod to tak bývá, že jedni jsou […]

Bloudila jsem, čtenáři. Dlouho jsem bloumala zmítána mezi náboženským vytržením světcův a dekadentní perverzitou ďábelského mysticismu. Nasákla jsem pablesky žití, marností všeho a melancholií napínající se mezi život a smrt. Karásek se mnou lomcoval a jeho hrdinové taktéž. Marii Elektu jsem počala nenávidět (jako bych ji kdy milovala) a milovat Giovanni Antonia Bazziho alias Sodomu. […]

Na světě je spousta nevysvětlitelných záhad. Například UFO, kruhy v obilí, poltergeist a jiné ptákoviny. Dokonce i naše prťavoučká obce, drahý čtenáři, má svá tajemství a dokonce i strašidla. Žel tato strašidla jsou až příliš reálná a obávám se, že až o tomto strašidle promluvím, strhne se povyk, jaký ztropil Bořivoj Kohout, zvaný poslední mohykán, […]

Onemocněla jsem. Jako obvykle v ten nejnemožnější čas. Někdy mám dojem, že nemoci jsou pouze k tomu, aby se nám posmívaly, jak nám zase hezky překazily krásnou jízdu životem. Nemyslíš, drahý čtenáři? Představuji si je jako zelené pidiskřety se zrzavými vlasy a již tak úchylný (věděls, že úchylný je synonymem zkřiveného, čtenáři?) obličej hyzdí ještě […]

Nebezpečně se k nám plíží čas čajů, dek, praskajících polínek v krbu a zabořených těl v ušácích s knihou na kolenou. Tedy alespoň to tvrdí kalendář. Při pohledu z okna a ještě zděšenějšího kouknutí na teploměr se nechce věřit ani tomu, že jest už září. A pěknou řádku dní už ono září hezky září. Pročpak […]

Spousta knihomolů a čtenářů se do knih zamilovalo proto, že je uhranuly lidské či jiné osudy a zajímavá místa, možná i nějaké to poselství, které se jim podařilo rozluštit z děje či promluv postav. Myslím si, že daleko větším dobrodružstvím je nalézat poselství ještě skrytější. Hledat je ve výstavbě románu, v jeho kostře, orgánech. Rozložit […]

Je něco málo před devátou dopolední osmého měsíce tohoto roku. U autobusové zastávky stepují dvě mrňavé osoby. Obě svou výšku dohání prostorovou výrazností. Jedna krosnou, druhá vlastním tělem. Dojemné loučení jest na spadnutí, neb autobus s přívěsem na kola se nebezpečně blíží. Ukápne i slza? Nemožné. Kosatka ve žlutém triku KOUŘENÍ JE ŽIVOTU NEBEZPEČNÉ a […]

Zdravím milý čtenáři, neděle nám na severu začínala pěkně. Slunce praží i přes deštivé předpovědi, nu i mistr tesař se utne, zvláště ten z Norska. Včerejším dnem nám započalo léto. Litha, letní slunovrat, čas radosti a hojnosti. Jakoupak jsi měl sklizeň? Pevně věřím, že nejsi na tom tak zle, abys inkasoval na svatého Bouchala. Ačkoliv […]

Je problematické psát o místě, jež znáte tak důvěrně. Je pro Vás přirozené o tom místě hovořit a dělat, že jej všichni znají stejně jako Vy. Až po chvíli mi dochází, že ne všichni z mého kraje na onom místě byli, natož pak přespolní přátelé a známí. Lysá hora je tak mohutný maják, že se […]

Podívejme se, kdo zabloudil do těchto končin. Vím, jak je to s tímto zapomenutým koutem internetu, a nebudu se omlouvat. Nechce se mi. Tento malý kousek prostoru ve virtuálním éteru je mým a přece se nemusím omlouvat sama sobě, že jsem sama sebe zanedbala. Nebo ano? Zacyklikla jsem se. Koloběh života se zastavil na třech […]

Doufám, že Vás nezklamu, když zjistíte, že pod tím zvláštním názvem se skrývá jen a pouze několikero postřehů z Maglaizíčkova nijak dobrodružného (až na ty požáry, přespříliš komplikované rodinné vztahy, souseda blázna, souseda Ynteligenta a sousedské války, o blescích na Vlasaté a prazvláštních nehodách nemluvě) života. Na filosofické fakultě existuje jakýsi studentský postrach. Pravděpodobně věčný […]

Člověk mívá tendence věřit, že tam, kde bydlí, jsou lidé o něco čestnější, milejší a nápomocnější než kde jinde. Já jsem o našich sousedech nikdy neměla valné mínění, ale jejich kšeftíky, podvůdky a simulantství jsem nijak neřešila. Byl to jejich život a naše rodina měla jiný. Tedy tak to aspoň do sobotního večera vyhlíželo. V […]

Sníh na horách, v údolí zeleno. To musí být zima a Saturnálie za dveřmi. Když se tak rozhlédnu po blogové scéně a očkem propálím kalendář, zjistím, že všechny signály byly vskutku mozkem interpretovány dobře. Ještě že sháním dárky dříve než s celým cirkusem začnou supermarkety. Ovšem než se Vám tady rozplynu ve vůni purpury a […]