A je to tu. Přichází poslední vzlyk. Už klíčem otáčím ve zdobném zámku, který náleží černé truhle s nápisem Školní záznamy depresivních nálad. Jen ten nejstatečnější znova pootočí klíčem, aby uzřel nitro černější než noc. Nuže, zavírám. ZAVÍRÁM Brána je uzavřena Strážní beze jména Přikování osudem A nasáklí studem Střeží dveře pajzlu, kde skrývá se […]
Jak jsem již dříve naznačila, blíží se konec sbírky Školní zápisky depresivních nálad. Je to tak trochu smutné loučení, ale je třeba se posunout dále. Dnes Vám představím předposlení báseň z této sbírky psanou o svaťáku. PRSTEN Hádě kolem prstu stočené Brána do pekel už volá Já chci ještě jedno točené Tys dělala ze mne […]
Vždy po zkoušení z dějepisného semináře se mě jímá deprese, protože do semináře přicházím s pocitem, že jsem naučená a po něm odcházím s pocitem, že jsem zas věděla úplné kulové. Ovšem buďte klidní, není to zas až tak hrozné. Bývají horší věci na světě a tahle básnička je toho důkazem. Zelená louka v květu […]
PÁD ILUZE Pomalu se vkrádá myšlenka nebezpečná, že někdě číhá zrada a láska není věčná Pochybnost útočí ostře a s rozmyslem na křehké srdce dívčí Už zachytila jeho lem Srdce se snaží halit do temnoty bezedné Vyčkávat a lži si nalít, než obléhání pomine S každou hradbou padá i sen Propadnout se hanbou měl by […]
Opět přináším kousek tajemna a temnoty do tohoto zvláštního místa. Poutníku z krajů vzdálených, posaď se a vyslechni příběh tajemný. MARNÁ VĚŠTBA Šeptaje zvědavá slova Pyromant hledí do svíc „Budu žít zas a znova?“ Ticho jen a nic víc „Když vlka zahubím. Budu výti na měsíc, když masa jeho pozřím?“ Ticho jen a nic víc […]
ROZPLÝVÁNÍ NEKROFILA Tak hebké, tak jemné Tak bledé, tak bez života Tak hezké, tak chladné Živé je jen pro idiota Rudé rty a trocha jedu Bledé tělo a nůž v srdci Dejte mi Spící a jsem v medu Živí jsou tak trpcí Spící věčná krása Bezmoc v jejich očích Život, ten mne drásá Milovat živé […]
Samota neměla jen vliv na mé chápání, ale i na moji múzu, která mne přes týden navštívila hned několikrát. POSEDLOST Ač bych měla mysl obracet na věci jiné Postrádá vše smysl Jen to jedno je dost živé Hlava, srdce- vše plné je Jen jedné věci „zbytečné“ Však skrývá se v tom naděje, že i to […]
Hodina češtiny a probírání básnických figur je velmi inspirativní, zvláště, když máte před sebou několik úžasných úryvků z básní a pak ještě část Evžena Oněgina. Nebudu chodit okolo jako horká kaše okolo psa. Opět zde publikuji svůj pokus o poezii. Co oko vidí, duši nezajímá Po záhadě se pídí Krása špatnost skrývá Co oko vidí, […]
Po víc jak dvou měsících konečně přináším čerstvou tvorbu přímo ze školní lavice! Doufám, že se bude líbit. Inspirovala mne k ní profesorka Tygříočko, která v pondělí prohlásila, že má „trhací“ den a klidně rozerve spolužačce sešity z ostatních předmětů. Myslím, že by se tato báseň dala zařadit i pod téma ztráta iluzí, a proto […]
I když tato báseň nebyla napsána ve škole, tak svým zaměřením do této sbírky rozhodně patří. Klaním se, Měsíci Klaním se, Hvězdy Chci vám jen říci Zůstaňte chvíli Pobuď se mnou, Večernice i ty, Luno, modlo mystiků Vždyť ještě všechno spíce a mně samotné smutno Zadrž, Slunce! Nevstávej! Chci ještě s nocí být A ty, […]
Tuhle báseň jsem psala dávno, ale nemohla jsem ji najít. I když nebyla psána přímo pro tuto sbírku básní, myslím si, že sem patří. Psala jsem ji v prváku, kdy tato sbírka ještě neexistovala. Samozřejmě byla psána ve škole. Vzpomínám Skládám portrét z kousků fotek Roztrhala jsem je kvůli tobě To pro tvůj falešný dotek […]
Dnes jsem musela jít do školy dřív, a tak jsem dokončila již dlouho rozpracovanou báseň. Inspirována ranní chumelenicí. Plavý vlas se v krvi skví Skelné oči skrývají trochu tajemna Hrůzný osud každý zví, když vstoupí do temna Těžký dech do ticha Ostří krví zbrocené Něco u srdce píchá Nevrátí se, co jest ztracené Tváře podobné […]
Tenká nit a hořící svíce Orákulum a Tarot Zář pochodní, svit měsíce Numera a kouzlo samot V osudu zapsané věci jsou tajemné Pouze magie řekne, co souzeno je Astrolog nad mapami Kartářka nad kartami Oba zví osudy své, Ty v nás zapsané
Slunce skrývá svoji tvář a ty ztrácíš svatozář Zahanben nejsi, vlčí synu Schováš se snadno v hustém dýmu Pohltí Tě tůň hluboká Nesnaž se marně hrát si na vlka Vlčí oči nejsou vše Za tebe, hochu, vedou se mše Tam na vršku stojí šibenice Do rukou vtisknu Ti slunečnice Na rozloučenou kulku do hrudi Tvé […]
Luna zbarvena do krve Zvíře s člověkem se rve Kdo z nich zvítězí? Když silné měsíce je volání Vlčí oči a temný stín Srdce se zmocnil divný splín Krása noci a světla dost Zvíře spálilo poslední most Tělo již člověku nepatří Hustou srst lidé uzří Nešťastný osud trápí velice Žalostné vytí do záře měsíce