Poslední zápis. Zní to divně, ale pravdivě. Ostatně ono všechno musí být jednou i naposled, aby mohlo být zase něco poprvé. Představte si, že byste prožívali pořád bez ustání to samé každý den – nechutný stereotyp. Příšerná představa! Nikdy nezažít něco nového. Většinou se těším na konec věci, protože vím, že za ní následuje něco […]

Pokud jsem zde v poslední době napsala něco v tom smyslu, že naše třída byla skvělá a bude se mi po ní stýskat, pak zpětně prohlašuji, že jsem v té chvíli měla zatmění mysli. Co se zase stalo?! Netvrďte mi, že vám tohle neproblesklo hlavou. Tedy aspoň mi by toto problesklo hlavou, kdybych četla tento […]

Maturita. Pod tímto pojmem se těm, kteří jí ještě neprošli, vybaví krutí profesoři na jedné straně a bezbranní studenti se slzami na krajíčku na straně druhé. Klání je dlouhé a nelítostné. Kusy rozervaných studentských duší létají z oken a dveří učeben, kde se odehrává bitva mezi mocnými a slabými. Hororové výjevy děsí všechny žáčky a […]

14. 3. 2011 se zapíše do dějin jako den, kdy Maglaiz vyšly knižně její básně. Bylo to onoho památného dne, kdy svítilo sluníčko a Maglaiz se se svou třídou vypravila do Janáčkovy síně v Cáklově nad Cvokhausovem, aby byla svědkem křtu Sborníku literárních prací studentů gymnázia v Cáklově nad Cvokhausovem. Při úvodní řeči zástupkyně ředitele, […]

Ač nepřímo takto vyřčenou větu jsem snad nikdy nezaslechla v našem ústavu, tak si ji drtivá většina z naší třídy myslí. Ano, v tomto článku se dozvíte opět něco pěkného o mé rozmilé třídě. Jak mnozí víte, jsem již víc jak dva týdny doma. Nemocná. Z podezření na zápal plic se vyklubal zápal plic. Naštěstí […]

Asi jsem opravdu důchodce, jak vtipně poznamenala dnes má dlouholetá kamarádka. Protože chci, aby starší šli mladším příkladem, aby byly uznávány hodnoty a trochu toho respektu pro mou vetchou maličkost. Dnes bylo Zpívání na schodech. Obvyklá to akce, která se vždy pořádá okolo 17. listopadu na počest studentstva. Jako každým rokem i letos tuto sešlost […]

… tak zní heslo na našich stužkách. Otřepaná fráze. Stejně neoriginální jako chování naší třídy. Je smutné, že naše třída je naprostým odrazem nynější společnosti. Intriky, pomluvy, nesnášenlivost, vůdčí elita. Ovšem jsou i světlé momenty, kdy naše třída začne být normální. Ale tyto záchvaty trvají vždy jen chvilku. Smutné, že? Příkladem takového záchvatu je náš […]

Nebojte, na Prahu jsem nezapomněla, ale nyní se chci věnovat jiné záležitosti. Jak asi víte v pondělí a včera byly srdíčkové dny. Jako každý rok, tak náš ústav vyšle studenty některých tříd do širokého světa, aby činili dobro prodáváním srdíček. Letos nebyla drahá. Dvacet korun na Pomozte dětem? Prosím Vás, řekněte mi, co je to […]

Na začátku bych Vás chtěla požádat, abyste mi během týdne připomněli, že Vám chci poreferovat o Praze. V našem úchvatném ústavu pro choromyslné je nouze o mnoho věcí. Kvalita výuky je sice vysoká, ale kvalita profesorů, kteří onu látku nám nebohým studentíkům vysvětlují, již trochu pokulhává. Samozřejmě tím nejsou myšleni všichni profesoři, ale většina by […]