Mnichov ne, Tibet ano?

Drahý pane Werichu, jsem si předem vědoma toho, že jste žil v jiné době a věřil v myšlenky, které se ukázaly jako nefungující až utopické, přesto se Vaše smýšlení v principu shoduje s mým. I když se s idealismem neustále peru, jsem hrdá na to, že věřím takovým věcem jako je demokracie, spravedlnost, přátelství, pravda […]

Continue Reading

Dopis druhý

Drahý pane Werichu, pohlížím na korunovační klenoty. Na jeden z českých divů, symbolů vlastenectví a národní hrdosti. Plíšky zlata a drahého kamení. Při takovém pohledu člověka pojednou chytá fantas a revolucionářské myšlenky se derou na povrch, jak slova pravdy při posledním výdechu. Stejně by posloužil kus pozlaceného plechu a barevného skla! Člověk by přece pouhým […]

Continue Reading

Dopis první

Drahý pane Werichu, již dávno jsem Vám chtěla napsat pár řádků, které by sice postrádaly smysl, ale vyřešilo by to pár otazníků. Možná. Říkává se, že ten, kdo nemá rád zvířata, nemůže mít rád ani lidi. Nejspíše jsem výjimka, která potvrzuje pravidlo, jelikož mám ráda zvířata, ale lidi ne. Ano, člověka, jak o něm povídáte […]

Continue Reading