Bez rozloučení


Školní záznamy depresivních nálad / Úterý, 21 září, 2010
Psáno v hodině českého jazyka. Kdy také je příhodnější chvíle ku sepsání literárního „skvostu“ studentského? Ačkoliv by se to nemělo a rozhodně nikoho nenavádím, aby páchal podobné zvěrstvo jako má Velikost.

V zajetí světa myšlenek
Skládám kousky snů
Rozerval je lidí vztek
Zbývá pouhých pár dnů
Řvát se chce,však hlas nikde
Rvát se chce,však tělo žádné
Jsem zde a netuším kde
Srdce pomalinku chladne
Tma a žádný vzduch
Žár krve mé hasne
Je snad ze mne duch?
Již je mi vše jasné!
Ty rozlícené tváře!
Ty chodidla a pěsti!
Pak ta oslňující záře
Neměla jsem štěstí
Vůně dřeva,rubáš na těle
Červ má Tě rád
Jen černé postele
On šeptá „Budu Tvůj kamarád.“

6 Replies to “Bez rozloučení”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *