Psáno v hodině českého jazyka. Kdy také je příhodnější chvíle ku sepsání literárního „skvostu“ studentského? Ačkoliv by se to nemělo a rozhodně nikoho nenavádím, aby páchal podobné zvěrstvo jako má Velikost.
V zajetí světa myšlenek
Skládám kousky snů
Rozerval je lidí vztek
Zbývá pouhých pár dnů
Řvát se chce,však hlas nikde
Rvát se chce,však tělo žádné
Jsem zde a netuším kde
Srdce pomalinku chladne
Tma a žádný vzduch
Žár krve mé hasne
Je snad ze mne duch?
Již je mi vše jasné!
Ty rozlícené tváře!
Ty chodidla a pěsti!
Pak ta oslňující záře
Neměla jsem štěstí
Vůně dřeva,rubáš na těle
Červ má Tě rád
Jen černé postele
On šeptá „Budu Tvůj kamarád.“
[Smazaný komentář] tááááhni!grrrr!škoda,že ještě pořád na světě existují skopové hlavy
ÚÚžasná! 😉
opravdu povedené dílo 🙂
[1]: Hej teď si mě zas vylekala.. si říkám, který debil, ti k takové pěkné básničce může napsat: "táhni" a "skopová hlava" A to seš ty sama
jaj!
[4]: no on se ten koment smazal…nějaký idiot mi tam napsal reklamu totiž
[2]:
[3]:
oběma děkuji