Školní sprint je úspěšně za mou osobou, tudíž je čas se zastavit a opět se více věnovat primární volnočasové aktivitě. Když nemáte čas, stýská se Vám po Vašich postavách a příbězích? Mé osobě dosti. Jénomže při návratu do normálního stavu byl přede mne postaven velice těžký úkol. Čím začít? Ti, kdož znají drahou Maglaiz, ví, že nikdy nemá pozornost zaměřenu na jednu jedinou věc. Je „rozšvrncaná“ do všech světových stran. Minimálně rozečtených deset knih, minimálně zapsána a angažována do deseti projektů, minimálně se zabývá deseti tématy ke studiu a samozřejmě má minimálně deset rozepsaných věcí. A o jedné z nich si dnes zapřemýšlím.

První volnější den, který jsem coby vesničan mohla strávit v knihkupectvích, byl předvčerejšek. Jelikož měla Maglaiz i chuť výhodně nakoupit, vrhla se do Levných knih u Sýkorova mostu v Ostravě. Tři mrknutí od dveří stačilo, aby Maglaizino oko zaměřilo kořist. Bohové a hrdinové antických bájí Vojtěcha Zamarovského za ani ne stovku. Když potom ještě objevila srandu za 29,- v podobě řecké a římské obléhací technice, bylo jasné, čím se její hlavinka bude v příštích dnech intenzivně zaobírat.

Nebudu Vám povídat, co bylo na počátku nového díla Projekt Kraken. Tomu by člověk ani neuvěřil. Jisté však je, že se v Maglaizině hlavě rozeběhl tvůrčí proces.

V ruce jsme měli jen útržky. Řečtí bohové – mimozemská technologie – Kraken jako velice účinná zbraň ukrytý někde na planetě Zemi – mimozemšťanka ve službách UNITU – UNIT pátrající po Krakenovi – do opozice Mafióso a tajná služba nepřátelských států – jako pajduláci mimo, ale podstatní: tři kluci z ulice. Jako hrací deska planeta Země s případnými prostřihy, ovšem ty jsou ještě ve hvězdách.

Milovník řeckých bájí by snad i poskočil radostí, jénomže Maglaizíček vzala do rukou obří klišé. Už nyní si tak říkáme, zda je šťastnou volbou fakt, že řečtí bohové jsou mimozemšťani. Přece jen zdatně tento motiv zpracovala série Hvězdná brána. Nu, zatím nám od Ó Velké Guru nebylo řečeno ani popel, že by to byla pitomina. Tudíž jsme nechali dál rozpracovávat podhoubí příběhu. Řečtí ufouni byli vyhnáni ze své galaxie a naprosto nepochopitelnou náhodou je to vyplivlo v Mléčné dráze. Proč ne. Náhody se v životě dějí, že. Když se bohové usídlili na planetě Zemi, začali špekulovat, jak na své nepřátelstvo. A hle genetickými hrátkami vznikl kolos jménem Kraken. Taková nehezká obluda. I když jsou vyspělí, neznamená to, že jsou i dokonalí, a tak, jak to tak bývá, Kraken skončil neúspěchem. Mix DNA způsobil, že byl Kraken spíše zbraní goblinů (pozabíjí víc svých lidí než nepřátel). Tudíž měl být určen k likvidaci. Tady narážíme na několik problémů: 1) Pokud byl váš nepřítel silnější než vy, musíte a priori vytvořit zbraň mocnější než vy a váš nepřítel, tudíž máte problém vaši zbraň, kor toho v našem případě živočišnou, na nízké úrovni myslící a velice agresivní zbraň, následně ovládat natož zlikvidovat, 2) přistání na planetě Zemi s poškozenou lodí se neobešlo bez problémů, dále vaše pokusy jsou energeticky náročné, tudíž může nastat a jakože nastal případ, kdy už nebudete mít sdostatek šťávy pro likvidaci Krakena, 3) Země v době vašich experimentů sice už mohla poskytnout nějaké ty suroviny pro výrobu energie, ale v lodi přece netaháte veškerou techniku k dobývání surovin, když jdete do války. Zbývá tedy jiná možnost než definitivní likvidace – uvěznění. Pochopitelně i to se neobejde bez obětí a bez pomoci mutanta Persea. Zde dozajista zaúpí znalec bájí. Proč tak tesklivě? Báje jsou přece literární útvar plný polopravd a pololží. Mořský had mohl být klidně Krakenem.

Jedno je však jisté, Krakena se podařilo uvěznit a lidé si raději přetvořili bestii obojživelnou na čistě mořskou a paralyzér na adamantiový meč, případně hlavu medúzy. Ostatně sám vypravěč uznává, že příběh porážky Krakena se mohl udát i jinak. Ku příkladu Perseus nijak Krakena neporazil, ale pouze figuroval jako návnada, volavka, která odpoutala pozornost svým směšným párátkem, které jen tak pošimralo tu na krku, tu na břichu. Možností je mnoho, jistý je však konec.

Kraken byl uveden do stavu hibernace, uzamčen pod povrch země a jeho sídlo opatřeno mnoha a mnoha bezpečnostními serepetičkami, aby se nic nedostalo ven a ani dovnitř, neb už ufouni měli své zkušenosti se zvědavými, krvelačnými a mocichtivými lidmi. Sami bohové šli do stáze, aby zregenerovali svá těla a dohled byl svěřen hned čtyřem bohům (Nyx, Asklépios, Hypnos, Morfeus), kteří se v pravidelných intervalech střídali. Ostatně stáze měla hned několik dalších postranních důvodů. Stáze byla daleko energeticky výhodnější – drtivá většina palub mohla být uvedena mimo provoz, tudíž snížena spotřeba energie – dále stáze je také výhodná, když čekáte, až se lidstvo zvetí a poskytne vám alespoň nejnutnější technické zázemí.

Co se týče počátku, máme už jakš takš utříděny myšlenky. Horší je to, jak zajistit, aby se lidé po tisících letech své existence dozvěděli, že by Kraken nemusel být pouhým mýtem. Chtělo by to nějakého magora, jenomže jak by mohl dekódovat z mýtů tu správnou interpretaci? Tenhle oříšek je ještě třeba domyslet a případně dostudovat.

Ostatně příběh sám o sobě nám nezačíná tímto podhoubím. Náš čtenář vše začne pozorovat až daleko později. Bozi jsou už pár tisíc let ve stázi a lidé mezitím přežijí starověk, středověk, novověk a nachází se přibližně v naší současnosti. Nastane tradiční situace: lidé neví, že bozi ví, že lidé ví o Krakenovi. Zde se nám rozeběhnou linie vyprávění jak na běžícím pásu. UNIT – tajné jednotky, které mají za úkol bránit demokratická zřízení na Zemi, vyvíjet a objevovat nové a účinné zbraně – vyšlou na objevnou misi (najít vstup do Tartaru a Krakena) svou nejlepší agentku (mimozemskou kriminálnici, která nemůže umřít) – okolnosti jejího vzniku, minulost a tak podobně máme již sepsanou, ale dnes se jí nebudeme zaobírat. Na druhé straně velice ošklivý východ vedený trojicí diktátorů, kteří podléhají spojeným Mafióso (ostatně jim podléhá i demokratický svaz republik), vysílá svého pomstychtivého, málomluvného agenta X.

Do toho se nešťastnou náhodou připletou tři kluci z ulice, mimo jiné i poslíčci mafie, a hvězdný tým máme celý.

Pravé dobrodrůžo může začít. Konec je ve hvězdách, ostatně i tak je ve hvězdách možnost přelévání sil z jedné strany na druhou. Kdo proti komu nakonec povstane a jak to celé dopadne? Sledujme dále spolu s autorem.

Pokud si obecenstvo myslí, že je toho moc na to, že drtivá většina informací výše se ani neobjeví přímo v textu, pak by mi mělo věřit, že to není ani zlomek toho, co ještě musí autor domyslet, vyšpekulovat, sepsat, opoznámkovat a nakonec nedat do textu.

Nyní ke smyslu článku: Autor by rád znal názor čtenářstva, na celou záležitost a případné připomínky k této věci. Co za to nabízí autor? Možnost nahlédnout do zákulisí psaní, jelikož jak se zmiňují veškeré příručky a kvalitnější články o psaní, není to tak jednoduché, jak by si člověk řekl.