Noc, žena v černém šatu
Ďáběl radující se z matu
Hrál šachy o žebrákovu duši
Poraženého výsledek zasmuší
Ďábelský smích uši trhá
Satanáš již se po duši vrhá
Však zastaví jej s kosou dáma
Že výhra nebyla předem dána
Žebrák kostře vděčně ruce zulíbá
Žena se k němu ohýbá
„Prvně zemřít musí, pak si jeho duši vem!“
Pravila, pak kosou máchla tam a sem
Život přetnut stříbrnou kosou
Mrtvé tělo umyto rosou
Již se zas po duši čert sápe
Jenže marně tmou pařáty tápe
Duše již v podsvětí si žije
Je v teple, jí si a pije
Po krutém životě ráj nadchází
Satan žadonit o duši k bráně přichází