Tak si říkám, jestli to má cenu, pořád psát nějaké úvodní slova k těmto cyprealistickým básním. Akorát to vyvolá v čtenářovi mylný dojem, že se jedná o vznešenou a elegantní báseň a nakonec z toho vyleze takováhle slonina. Ovšem i to je umění. Umění překvapit. Umění šokovat. Umění vyvolat ve čtenáři dojem, že si o něm autor myslí, že je totální dement.
JEŽČÍ OBĚD
Sedí ježek na verandě,
smutně kouká do dáli,
že mu včera vehementně
bobky na hřbet házeli
„Ježečku, nebuď smutný,“
uklidnila ježka myška.
„Připravíš z nich oběd chutný.
Pochutná si medvěd i liška.“
pěkný
zajímavej závěr 
snad se má ježek teď líp 
No rok dva je celkem málo na směr
možná by se našel i novější, ale něco takovýho je pořádně známě až po několika desetiletích 
asi záleží taky na lidech… já třeba nevěděla že existuje sirealismus a takovejch krásnejch obrázů z toho směru nebo známí alien
a v učebnicím na umění zrovna taky není 
ale rozhodně tohle je zajímavej směr, tak se třeba uchytí
I takové jsem zkoušela. Bígl jako rasa se mi líbí, takovej roztomilej, ale to pro naše není…. V podstatě není žádná raa mezi jorkšírem a německym ovčákem
Ale však až si někde najdu psa a dovedu ho dimů oni ho nevykopnou 
No třeba mně se líbí takovej husky, švýcarskej ovčák (nebo klidně i německej, ale musí být celej černej – ale ten je prej moc zlej
)ale prostě mít psa se kterym můžu jít ven na delší domu… takovej jorkšír může jít na zahradu a stačí mu to…
ale oni mi stejně pořád říkaj za chvíli tady nebudeš a kdo se o to bude starat…zatim tady sem tak nevim co řešej 
Snad to půjde