Tisíckrát raději bych začala tento článek zvoláním vzývajícího jistého mesiáše, jenž jest uznáván jen určitou skupinou osob, ovšem to bych musela v rukou držet jeho písemný souhlas s použitím jeho osobního údaje, tedy jména, jelikož podle některých neumřel, ale stále žije. Ta čtyři písmena dělají ze všech tak trochu blázny. Na jednu stranu je báječné, že si už konečně firmy, zvláště ty se sklonem ke spamerství, nebudou s mou e-mailovou adresou či telefonním číslem dělat, co chtějí, ale na druhé straně zase tato čtyři nevinná písmenka dělají vrásky i nám, kteří máme své blogy pro potěchu vlastní i jiných, nevyděláváme na ostatních a nejsme sběrači. Přesto se i na nás valí zodpovědnost. Proč? Protože se některé věci prostě nedomyslí do detailů. Ovšem kdyby se promýšlely do detailů, neměli bychom v rukou vlastně nic. A ani bys, milený čtenáři, nečetl tyto řádky.
Co jsem tím chtěla ovšem říct?
Milý čtenáři, nejsem sběratel. Tvé osobní údaje slouží wordpressu, aby poznal, že jsi to ty a také tě proto prosí o souhlas se zpracováním údajů pod komentářem, doufám.
Pokud kdy zavedu službu newsletterů, pak se postarám, aby to byl důvěryhodný poskytovatel služby a bylo vše v souladu s oním nařízením, ovšem nyní to v úmyslu nemám.
Mé osobní údaje slouží pro Maglaiz, jen pro ní. :-))
Jo, vyskakují tyto souhlasy na nás nyní ze všech stran a téměř ze všech mailů, nákupů a návštěv čehokoliv, možná i když si člověk dá zmrzku, budou o toto žádat.
Nejlepší jsou blogerky, či uživatelé vitruálního světa, které tohle vůbec, ale vůbec neřeší. Svá data tu dávají včetně svých jmen, příjmení, fotech svých rezidencí, baráčků, bytů téměř denně všem na oči v takovém množství, že tam by jim asi odsouhlasy ani chodit nestačily. Ví se o nich už totiž vše, ba dokonce kolikrát za den už se vyloučily, tedy ze svých útrob. 🙂
jsem to já.
ano, jsem to já.
i když v této rozbouřené době není jistého nic.
mozno som to aj ja!
Proč už nepíšeš holčičko, chybíš?
Momentálně píši disertačku, ale neboj se, nějaké články mám připravené, rozmyšlené, naplánované a ještě se rozmýšlím nad založením nové rubriky, protože by mne i bavilo psát něco poněkud přízemního, ovšem na druhou stranu by to hodně zasáhlo do intelektuálského konceptu tohoto blogu, ale materiál by zase nevystačil na nějaký nový blog a ani bych nechtěla nový blog a rozdrobovat tak čas a energii na další projekt.
Díky že jsi přišla zase na můj blog, byla jsem tomu vskutku ráda, že o tobě zase vím…:-)