Pamatuješ si ještě, drahý čtenáři, dávné poselství našeho velkého šéfa Standy? Ano, ano. Znělo nějak takto: „Neseďte pořád u počítače a běžte žít.“ Loni a letos jsem si toto poselství vzala k srdci a žila mimo internet. Vážený, to poselství nebylo úplné! Chyběl tam dodatek „běžte žít a pak o tom pravidelně pište na blog“. Nejsem vědmou, a tak mi tento nevyřčený dovětek unikl.
Nelituji toho, že jsem se stala součástí tiché čistky v Autorském klubu. Naopak se nyní cítím daleko svobodnější. Do autorského klubu jsem šla s tím, že bych byla ráda mezi mými blogerskými guru, avšak nakonec mi došlo, že jsem už mezi nimi byla i před vstupem do AK. Ne, vůbec se nepovyšuji nad ostatní, stále má úroveň nedosahuje oněch výšin. Tohle nebylo o egu jako takovém, ale o pocitu sounáležitosti (mimochodem hned třetí nejdůležitější lidská potřeba dle Maslowa). Byl to pocit přijetí, akceptování. Co víc si může člověk přát?
Když jsem se dozvěděla o svém přijetí, padla na mne tíseň, o níž jsem zde už mnohokrát psala. Byl to jak vnější, tak (což bylo horší) vnitřní tlak. Tak nějak jsem podvědomě cítila, že na druhé straně monitoru sedí několik osob, mnou považovaných za určité autority, nebo naopak jejich protipól, tyto osoby mají založené ruce na prsou, na tváři potměšilý úsměv a říkají si „Tak a teď se, holka, ukaž.“ A já přestala mít chuť se ukazovat, protože nálepka, která mi byla dána, byla jen jednou stranou Maglaiz. Kromě toho co je to za nápad lípnout na beználepkovou Maglaiz nálepku?! To jste ji chtěli zabít či co? Ceriatikovi taky nepodáváte výrobky z bílé mouky šestkrát denně. Vím, že ty bys to neudělal, milý čtenáři, jenomže dav zbavuje individuality a i do určité míry myšlení.
Chci poděkovat Standovi, že mne zbavil zátěže jménem Autorský klub. Už proto, že žlutému irisu je lépe v bahně. Je lepší se rozvíjet podle sebe a před zraky blízkých, než veřejně. Nikdy jsem neměla ráda reality show a AK je reality show pro pobavení blogerské obce. Maloměsto vždy potřebuje své černé ovce a pouliční blázny, jenomže já jsem spíše typ biedermeirovský. Klid a excentričnost v soukromí. Být veřejnou bosorkou je nudné a ponižující. Na veřejnosti nelze uskutečnit absolutní svobodu – svoboda je limitována svobodou jiných.
Nejspíše bych měla skončit pozitivně, když téma, o němž jsem zde hovořila bylo pro mne bezesporu pozitivní. Nuže, vzácný čtenáři, Maglaiz je znova svobodná, dokonce od včerejška magistrou pedagogiky a psychologie, takže se těš, budou se dít věci a nejen zde na mém soukromém plácku.
Napnout plachty!
Tvá svobodná Maglaiz
A ještě hlučnou vzpomínku.
Hahaha!!! Já odešla sama snad před rokem? Dvěma? Prostě jak v tichosti navrátil Lotty, stejně jako v tichosti vyhodil vás všechny. A též jsem čekala, že to nepřežiju. Ale přežila jsem. Komentářů je sice míň, ale alespoň mám motivaci začít znovu a mimo Blog, čehož jsem se hodně bála. Existují naštěstí sociální sítě, tak se mi comeback snad povede. Dívala jsem se na seznam členů a z původního osazenstva je tam snad už jen Kája a Tlustjoch. No co, ať si to Standa užije. Pěkně to zvoral. Zlatej Krutomluv.
[1]: Ještě asi před rokem bych se vztekala, že Standa z klubu vyhazuje ty dobré, ba nejlepší, ale dnes je mi to jedno, protože nejde o život. Dle mého podstatou blogu není být viděn či slyšen, ale být vyslechnut a pochopen.
No, ještě relativně nedávno, možná dva roky nazpět jsem si říkala, že by bylo super v AK být. Jenže pak jsem viděla co se dělo, čistky, výhružky a podmínky se kterými bych si nepřipadala jako bloger, ale jako spamer. Takže jsem ráda, že v klubu nejsem, stejně jsem asopciál, co nemá potřebu se nějak výrazněji někde družit a prezentovat. Docela bohatě mi stačí Titulka na FB. Takže vítej do svobody.
[2]:
Aneb oprava velkého Caesara:
Přišel jsem, viděl jsem, pochopil jsem.
[3]: Asociál určitě nejsi, ale máš recht, že v současnosti to víc jede přes FB než přes titulku AK.
[4]: Stačilo mi, odcházím.
Na jednu stranu člověk pocítí lehký závan nostalgické nasranosti, na druhou to nepřekvapí, nanejvýš vyvolá znechucené uchechtnutí, že co tím je sledováno, vždyť tvůj blog je jeden z nejkvalitnějších a na kvantitě článků nesejde. Každý znalec blogových vod ví, že Maglaiz znamená kvalitu, unikátnost a neopakovatelnost, s níž se můžeš směle stavět vedle velikánů typu Malého Chlupatého Stvoření, které bylo vždy považováno mnohými včetně mě za nedostižný vzor, co se fantazie a naprosto kouzelně intelektuálního vyjadřování týče.
Jelikož AK už dávno neexistuje (a ve své pravé podstatě přestalo existovat a fungovat dávno předtím, než bylo tak trapně ukončeno), nepovažuju takovou čistku za nic podstatného. Čtenářstvo máš a jak už bylo řečeno, přes FB ti ho beztak přijde víc (a kvalitnějšího) než přes pochybnou titulku AK, která sama o sobě žádnou kvalitu už dávno nevykazuje a vyskytovat se na ní tak spíš znamenalo umenšovat svou velikost stavěním se se vedle pofidérních příspěvků mnohdy pofidérních blogerů, a to navíc pod ještě ubožejší bulvární titulkou blogovou, než cokoli jiného.
Každý stejně ví, že na titulce lidi nevisí podle kvality blogu, ale podle výše souhlasení se Standou. Není tedy o co stát. V dobách, kdy AK ještě něco znamenal, jsi k němu patřila, a to stačí.
[6]: Děkuji za uznání. O kvalitě svého blogu hovořit nebudu, protože nálepka kvality je vždy přiřčena něčím zvenčí nikoliv zevnitř.
Jsem opravdu za opuštění AK ráda. Sama bych z vlastní pýchy o odebrání z AK nepožádala. Být odejita mi vyhovuje, kromě toho takhle mi v hlavě zůstalo obrovské místo, které mohou zaplnit myšlenky na Klub Snílků.
[7]: Tak tak 😉
No já každopádně gratuluji k úspěchům! :3 K AK se mi ani moc vyjadřovat nechce, na té titulce se už skoro nedá nic číst, co chvíli na mě vybafne nějaké zlo, až kolikrát spěchám zpět, jestli jsem si náhodou výběr z AK nespletla s Tématem týdne. Kolikrát jsem se fakt ke svému zděšení nespletla. Dobré blogy se vyhazují, takže je jen možná otázka času, kdy to úplně přestanu kontrolovat.
[9]: Já děkuji za gratulaci. Inu, bloger míní a Standa mění.
Gratuluji k titulu. Počkej, co všechno máš tedy vystudované? Já myslela, žes dělala češtinu a historii.
A co se týče aktivit AK, raději nesleduji…
[11]: Z češtiny a historie jsem zatím bakalář a doufám, že po létě budu moct tvrdit, že jsem z nich i magor, totiž magistr. Včera jsem udělala státnice z pedagogiky a psychologie pro studijní obor navazující magistr – to abych mohla učit.
Ono je to trochu složité a já to neméně složitě vysvětluji.
Je hezké vidět, že i na situaci, která by leckomu hýbla žlučí, dokážeš najít pozitiva. Tak si užij nově nabytou svobodu.
A gratulace k titulu i ke známce.
[13]: Oh, moje chyba. Ke státnicím.
[13]: On je možná problém i v tom, že já na onom vyhazovu ani negativa nevidím. Pro mě nakonec AK byl spíše něčím brzdícím a negativním.
Děkuji za gratulaci.
Gratulujem. Psychologia bola vzdy moj ciel, ale neuznali mi (tu) moju maturu (odtial). Tak nic, ale donedavna ten titul nebol chraneny, takze to nevadilo. (Dcera psychiater, tak som sa prizivoval.)
Ale mne je zahadou Kisichtkniha. Co to tam vlastne robis? Ja sa v tom nevyznam, konto tam uz roky mam, ale som z toho – ked tam vynimocne za "uehrsky rok" raz nakuknem – tak zhnuseny, ze sa zase stiahnem. Ako na to? Ako z toho spravit nahradu za privilegium, uverejnovat kedy chces na blogu? To je mi vysostne nejasne. Celkom nerozumiem, psychologia a psychiatria robia zo mna "pripad".
Aby som nezabudol: Este raz uprimna gratulacia, bravo! (A ked mas cas, pouc ma, ako sa to robi na tom FB, dakujem…)
Nejdřív přijmi mou srdečnou gratulaci k titulu, tento pocit jsem zažila u svého syna, úžasné, moc ti gratuluji!
No a musím se skutečně smát představě členek, které denně září na titulce AK svými články – "Tak a teď se, holka, ukaž." Takové plytké články o ničem, nebo fotky, které ani autor blogu nepořídí, to skutečně svědčí o tom "Tak se ukaž holka…"
V AK zůstali "forever" členové, kteří byli příjímání po 50 či 100 lidech a když se podíváš na titulku, budeš žasnou o jakou "kvalitu" tam jde.
Já jsem byla z AK vyhozena, ale poté vrácena, pro mě nemá žádné výhody – neb píšu, vzhledem k nedostatku času, velmi málo a mám své stálé čtenáře a FB nemám. Takže…, AK už dávno, dávno není o tom ""Tak a teď se, holka, ukaž." Tomu Maglaiz věř!
[16]: Děkuji za gratulaci.
Ohledně toho FB: Míní se tím náhrada za titulku AK. Na FB existují různé skupiny (třeba specializované na blog komunitu), do nichž se můžeš přidat, uveřejňovat tam odkazy na své stránky/blogy a koukat se na stránky/blogy skze odkazy, které tam dali jiní neznámí blogeři. Výhodou FB je, že tam můžeš objevit blogery z různých domén a serverů.
[17]: Děkuji za gratulaci. Problém je v tom, že blogeři, ač jejich blog je pochybné kvality, nikdy neztrácí schopnost hodnotit ostatní. Kromě toho jsem se necítila nijak vítána v AK a teď nemám na mysli uvítání členů.
Juu, vitej "v klubu" vyřazených z AK achjo, to je zoufalý, strašně to upadlo. Já tam byla roky, už jednou me Standa z osobních důvodu vyhodil a zase vrátil.. tentokrát jsem taky fuc nadobro. Ono se to nezblazni a zvladnem to i tak 🙂
To jsem rád, že se ti ulevilo 🙂 A moc gratuluju ke státnicím!
Kdepak, není nad trochu dobré ironie po ránu, to je lepší než horké kakao a ještě to nemá skoro žádné kalorie! Moc gratuluju ke státnicím, protože to je na rozdíl od lapálií souvisejících s AK záležitost podstatná. Členství v AK váží stále méně, zřejmě i u něj – podobně jako u černých děr – dochází ke kvantovému vypařování. Kdyby černé díry měly podobný management jako AK, Stephen Hawking by neměl o čem psát .
[19]: To ani nevím, že tě znova vyšoupl! Zajisté, že se z toho svět nezboří. Jak říkám: Standa nám dal velký dar svobody a ani o tom neví.
[20]: Jo, jo. Ten balvan byl už příliš velký a vléct zároveň i megalit státnic, mno, pardón, ale nejsem Obelix a ani nemám kouzelný nápoj. Děkuji za gratulaci.
[21]: Červíku, to je ale báječné! Takže my jsme vlastně svědky velké přírodní události, kdy dochází k zániku černé díry. Člověk si hned může do životopisu napsat něco neobvyklého jako "byl/a jsem u zániku černé díry českého internetu". Být zaměstnavatel, tak mne takhle položka okamžitě zaujme.
Taktéž děkuji za vinšování.
Skvěle napsané, holka! Poslední dobou pozoruji, že jsme se o něco změnila a v souvislosti s tím cítím podobnou tíseň co se myšlenek kolem blogu týče. Jedna zdali a jak to přijme čtenářstvo a druhak jak se tím změní postoj AK vůči mě. na druhou stranu, i kdyby, říkám si, zda mě to má vůbec nějak "trápit." Ono to vždycky nějak dopadne. A mám "strach," že poslední dobou už se jen drží při životě něco, co je principiálně mrtvé.
Jinak gratuluji k úspěšnému složení zkoušek!
[25]: V tom případě hoď mrtvolu do Gangy, poděkuj, pomodli se a jdi dál. Nemá cenu se trápit.
Změny jsou dobré – signalizují vývoj.
Jinak děkuji za gratulaci.
[21]:
Kosmická analogie je příhodná:
Ze zhroucených hvězd se stanou bílí trpaslíci a z nich, jak tvrdí wiki: Bílý trpaslík, který přesáhne tuto hodnotu (známou jako Chandrasekharova mez), obvykle přenosem hmoty ze svého hvězdného průvodce, exploduje jako supernova typu Ia.
[27]: Takže máme čekat blogový armagedon?
[28]:
Zdá se.
Asi už jsem též vyšoupnut, neboť můj nový článek se nezjevil v autorském klubu.
"U zlomené závory, které mne osvobodila…" řekl by černý pardál Baghíra.
[29]: Znáš film 12 úkolů pro Asterixe?
[30]:
Pamatuji si jen ten úkol úřednický…
[31]: Oh, a na indiána si tedy nevzpomínáš? Jak před ním se zabodl oštěp, který z Evropy vrhl nejlepší oštěpař Římského imperia. Má reakce byla podobná, když jsem četla o tvém vyhazovu.
[32]:
Ted už matně ano.
Nevadí mi, že jsem byl vyšoupnut, mrzí mne to, že mi nikdo nedal vědět.
Ale třeba jenom zařádil počítačový bug a příští článek zase vypluje na titulce.
Venca Dg tomu říká, "že se ucpaly trubky".
[33]: A že by se ucpaly tak, až by tě to vymazalo i z oficiálního veřejného seznamu členů AK?
Je mi líto, že je ti to líto.
Každý klub jsou vlastně dva kluby: klub členu klubu a klub nečlenu klubu….
[35]: Nejsou spíše tři?
[34]: Položil jsem Standovi několik otázek, na které bych rád znal odpovědi. Podle nich se zařídím .
[37]: A jaképak otázky?
[38]: Výhradně logické!
[39]:
Přímé či nepřímé?
Ve stylu:
"Nechcem bonzovať, chcem sa iba spýtať.."
Blahopřeji k úspěšným státnicím.
To jsou věci! Nebylas ale vyřazena pro víc než tříměsíční neaktivitu?
Teď by tě tam Standa zase mohl vrátit.
AK funguje prapodivně, byl úplně umrtven, nepřijímáním a odchody jinam se počet členů neustále snižoval, až to vypadalo, že vymře jako dinosauři, ale teď S. zase možnost přihlašování otevřel a zatím bere prakticky každého, kdo se přihlásí. Je to trochu ode zdi ke zdi.
Já bych byl moc rád, kdybys v AK byla zpátky (stačilo by zmínit, žes blogování nepověsila na hřebík), aby původní idea, že sdružuje kvalitní bloger(k)y měla nějaké opodstatnění.
[29]: Cože, to je snad výmaz špatného řádku, ne? Taková "obměna kádrů" by už připomínala (kontra)revoluci 🙂
Ale teď si uvědomuji, že už tě nějakou dobu nevidím na "nástěnce".
[41]: Inu, ještě si rozmyslím, zda vůbec jít znova do AK, zvláště když byla vyhozena třeba i Temnářka nebo Čerf apod. Osobně si vážně nejsem jistá, zda bych byla znova přijata.
[43]: Nepochopitelné.
Nejdřív jsem myslel, že S. mohly popudit Čerfovy otázky, ale u něj čtu, že pořadí bylo opačné.
[44]: Nedělejme z toho politickou aféru, když to vůbec není důležité. Mimochodem děkuji za blahopřání.
[45]:
Doufejme, že to nezahýbe s kurzem koruny, aby pan Singr neměl starosti
[46]: Koruna? To bychom měli informovat Jeho Veličenstvo King Rucolu.
V prvé řadě gratuluji k úspěšnému zmagoření (čti k titulu) a držím palce, ať se daří dál. A k tomu ostatnímu… Rozumím ti. Taky jsem kdysi byla členkou AK, ještě se starým blogem. Pak jsem najednou zjistila, že už nejsem. Myslím, že to bylo pro neaktivitu, ale vlastně jsem se to nikdy nedověděla. Teď si, podobně jako ty, užívám svobodu. Tak tedy vítej v klubu (nebo spíš z klubu?) a ať tě provází štěstěna.
[48]: Děkuji a děkuji. Nejsem si zcela jista, zda to bylo pro neaktivitu, ostatně to ani neřeším.
[18]: Tak jsem byla dnes odejita též z Autorského klubu! Bez vysvětlení, prostě "vymazána" ze seznamu členů!
[50]: Už se nedivím ničemu.
Tak ty taky? O této nejnovější a nepochopitelné čistce jsem se dozvěděla poprvé u Sugr. Na jednu stranu věřím že je to osvobozující – nemít pořád za krkem ten pocit, obstát za každou cenu. Na druhou stranu mi to připadá ze strany admina jako normální podtrh, protože tady není zjevná příčina, důvod ani účel. Snad jen momentální rozmar nebo nový trend, který ostatně naklepnul v jednom ze svých komentářů (četla jsem dnes na srdci blogu, kde jsem dlouho nezavítala) – že AK už není AK, že jde vlatně jen o tu titulku. No, měl by AK přejmenovat na TK, bylo by to výstižnější (Titulkový Klub). Mengano, tuším, se podivovala, že tam přitáhl Poetickou katastrofu. Připouštím, že Poetická Katastrofa je originální, ale taky mimořádně vulgární. Což je šokující, ale podle současného trendu, co je šokující, to je dobré, protože to zaujme, se vlastně není čemu divit.
Maglaiz, určitě budeš mít svoje čtenáře i nadále, bez ohledu na to, jestli se na hodinku zjevíš na hlavní titulce. Navíc zas budeš moct psát absolutně svobodně bez pocitu, že tě někdo hodnotí. (I když určitému hodnocení se nevyhne absolutně nikdo, kdo zveřejní svůj článek).
Myslím že jsi svůj optimismus neztratila a nějaký SR ti nemůže zkazit radost z blogování.
[49]: Pro neaktivitu určitě ne. Byl vyloučen i TlusŤjoch a Čerf,které z neaktivity nemůže nikdo nařkout – a z nekvality už vůbec ne.
[52]: Já měla kdy optimismus?! Toho si nejsem vědoma. Pokud je to opravdu už jen titulkový klub, pak jsem ráda, že jsem vypadla, protože k takovému klubu se opravdu nehodlám hlásit. Nejsem parazit, abych se radovala z naskakujících číslíček v počítadle návštěvníků. To bych si připadala jako novodobí Lakomci radující se z naskakujících nul na jejich kontě.
[54]:No, mně připadáš docela optimistická
[54]: (Trochu mi tu chybí možnost upravit již odeslaný komentář, takže musím přidat další – fakt mi připadáš optimistická a ani smysl pro humor tě neopustil. Novodobí Lakomci s nulama na kontě mě pobavili. Ale nevěřím že v tvém případě by šlo o nuly.
[56]: Nu, ono většinou před těmi nulami bývá nějaké reálné číslo jako 1 nebo 9, občas i 7 apod.