Červený hummer


Bláznův život / Úterý, 26 ledna, 2016
Na světě je spousta nevysvětlitelných záhad. Například UFO, kruhy v obilí, poltergeist a jiné ptákoviny. Dokonce i naše prťavoučká obce, drahý čtenáři, má svá tajemství a dokonce i strašidla. Žel tato strašidla jsou až příliš reálná a obávám se, že až o tomto strašidle promluvím, strhne se povyk, jaký ztropil Bořivoj Kohout, zvaný poslední mohykán, v cirkuse při drezúře lvů. To nebude hezký pohled, milý čtenáři. To tedy ne.

Inu, co bychom dlouze povídali. Zkrátka ještě před Vánoci se udála taková věc a dodnes se opakuje. I dnes mne opět zamrazilo při pohledu z balkónu. Mám to vůbec říci? Když já nevím…
Tak dobrá, povím ti to, když se tak dožaduješ, vzácný čtenáři, ale pamatuj, že je to jen na tvé vlastní nebezpečí. Nebudu mít na tvé psychické újmě žádnou vinu. Myji si nad tebou ruce, tak jako novozákonní průkopník základních hygienických předpisů.
Zkrátka onoho osudného prosincového dne se náhle z mlhy vynořilo… Oh bože, bylo to jako výjev z Psa baskervillského! Také dozajista sousedé volali na pomoc slovutného Herlocka Scholmese, avšak marno. Tak tedy z mlhy hustější než krupičná kaše, z mlhy tak bílé jako jsou umrlčí líce se vynořilo něco strašlivého. Mělo to dobře přes půl metru na výšku, v očích blesky a přesto v nich bylo možné spatřit temnotu nejtemnějších hlubin pekelných, u huby pěnu a srst barvy maďarského guláše od mé praprapraprapraprabábi. Jó, to je jeden z drobných příběhů naší rodiny, o němž se hovoří jen v opilosti. Jak kuchařka, ohnivé krve, přišla k titulu. Prý si vzala nějakého rakouského von, jenomže i tak musela dále kuchtit, neb onen von již z celého majetku měl jen ono von.
Zase ti utíkám, že?
Kdyby se z mlhy vynořila pouze ona bestie, zvaná maďarský ohař krátkosrstý, bylo by vše daleko jednodušší. Uspořádal by se obvyklý hon na čarodějnice, pár babek bychom zmáchali v řece, jednu či dvě upálili a byl by pokoj. Jenomže v mlze něco rudě žhnulo a neustále se ona rudá skvrna zvětšovala a zvětšovala a nabývala nehorázné červeně. Z krvavé mlhy se najednou stala obrovská řvoucí kraksna, které motoristé rádi říkají hummer. Řádně očouzená skla pochopitelně nedovolovala čertovskému stvoření za volantem se ukázat světu. Přesto jedno jisté jest. Prvně přichází pes, pak zvolna červený hummer.
A já se tě ptám, moudrý čtenáři, kdožepak může být řidič onoho ďábelského stroje, z nějž dští černý čmoud a síra, a venčí psa?
Post scriptum: Zlobí mne obrázky u článků, kdo na to zná lék?

19 Replies to “Červený hummer”

  1. Madařský (uherský) ohař zove se ve své domovině vyžla. Odtud české přirovnání
    "Hubenej jako vyžle".
    Snář o tom praví:
    "Ve snu vyžle viděti, automobilu se vyvarovati."

  2. [3]: Tohle se mi taky občas stávalo, v malém procentu se obrázky znovu zobrazily. Zbytek jsem řešila tak, že jsem ty fotky musela znovu nahrát. Ale musela jsem mít v paměti, které fotky tam přibližně byly…
    Někdy se to tak blbě zobrazuje jen v administraci, ale většinou se to stejně blbě zobrazuje i na blogu.
    Jinak, co se týká obrázku u tvého článku zde, je k vidění. ;-)  :-)

  3. K článku – zjevení muselo vypadat dost šíleně a děsivě, naštěstí se vše odbylo bez ztráty na životech, na cti, zkrátka bez ztráty kytičky. :-D Navíc dobrý námět pro článek a nová legenda pro místopis. :D

  4. Off theme: Děkuji ti za inspiraci v komentáři u Vendy, aby můj kostlivec byl situován do úplňku, že to bude to pravé. Tak jsem to provedla a také cvaká zuby. :-D

  5. Prekrásny, pôvabný text. Len to "von" by som bol býval dal do úvodzoviek, ináč to môže mnohému nie až tak kultivovanému čitateľovi vyletieť von…

  6. Ten obraz je strašidelný, opravdu jak z Psa baskervillského.

    Hummer je taky pěkná obluda, stejně jako skoro jmenovec humr, krab (nebo něco takového) s hroznými klepety.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.