Tak jsem opět zde se svým pravidelným občasníkem. Tentokrát vám přináším pohled na klenbu nebeskou za noci. Bohužel vám nemohu poskytnout fotky ze zatmění měsíce, jelikož jsem nemohla měsíc vidět. Nejen že bylo v devět večer ještě vidno, ale k tomu ještě si stříbrný kotouč zahrál na šprýmaře a schovával se za kopcem. Není to od něj víc než nezdvořilé? Proto tedy přináším jakousi náhradu. Plus k tomu nově i pár veršů.

Noc jasná

skrývá sny své

Dává je pod polštář

a nás do postele zve

Tato fotka je poněkud staršího data. Byl to pokus, zda vůbec dokáže můj fotoaparát zachytit noční oblohu. Dopadlo to překvapivě, akorát jsem se špatně postavila a vy tak máte možnost vidět náš úchvatný satelit. Následující fotografie jsou pořízené den před úplňkem a zároveň před zatměním měsíce – fotila jsem to kvůli tomu, že jsem potom chtěla udělat srovnání den před zatměním, zatmění a po zatmění, to se však nepodařilo.