Malá válka sousedů


Bláznův život / Středa, 15 ledna, 2014
Člověk mívá tendence věřit, že tam, kde bydlí, jsou lidé o něco čestnější, milejší a nápomocnější než kde jinde. Já jsem o našich sousedech nikdy neměla valné mínění, ale jejich kšeftíky, podvůdky a simulantství jsem nijak neřešila. Byl to jejich život a naše rodina měla jiný.

Tedy tak to aspoň do sobotního večera vyhlíželo. V opilecké pýše naši drazí sousedé na tátu vybafli, že má parohy. V neděli ráno, když táta mámu vezl do práce, se jí na to zeptal. Vím, že to mámu zabolelo. Naštěstí táta měl dost soudnosti a (snad) nebral opilé sousedy vážně. Tátovi bylo sděleno, že máti sledují již přes rok a že k ní chodí různé návštěvy, takže je evidentní, že máma nasadila tátovi parohy. Žárovko! Já u těch návštěv pokaždé byla! A věřte nebo ne, žádné orgie či nevím, co si představovalo drahé sousedstvo, se neodehrávaly.
Co nechápu, je to, proč to ti dva udělali. Nemají svých starostí dost? Chtěli nám uškodit? O jednom sousedovi víme, že je drbna a poví i to, co neví, o jeho povaze již trochu vypovídalo i to, že se vyznal ve všech zašmodrchancích všech telenovel, které kdy dávali v televizi. Pravděpodobně pomaten oněmi duchaplnými seriály si dal dvě a dvě dohromady, leč špatně. Přesto ho to neopravňuje ke lhaní. U druhého souseda nemůžeme motivu přijít na kloub.
Tím však celá aféra nekončí. Člověk by si řekl, že když je někdo chlap, bude si stát na svém a bude hrdě čelit všem potížím. Omyl! Oba sousedé se od té domy tátovi vyhýbají a když si máma chtěla se sousedem „drbnou“ promluvit, ani se nepřiblížil k plotu a to, prosím, je soused o sto kilo těžší a asi o půl metra vyšší než má máť (něco málo do 160 cm). vše korunoval tento soused prohlášením, že jak táta (jeho údajně dobrý kamarád) tak i máma jsou ženské pohlavní orgány.
Malost vesnické honorace a drben je směšná. Ačkoliv jsou pohlavím prohlášeni za muže, chovají se hůře než-li stará bába. Je mi líto táty. Myslel si, že jsou sousedé kamarádi. Vždy, když potřebovali s čímkoliv pomoci, táta tady byl, pomohl a nic nechtěl. To vážně nevidí, jak ublížili? Jak zklamali? Jak jsou oni malí, titěrní oproti těm, na něž plivou? Jsou vlastně chudáky, nejubožejší z ubohých. Věřím, že se jim to vymstí.
Máti vyhlásila válečný stav. Byla vykopána skládací židle. Meč nabroušen, dýky na svých místech, toulec plný šípů a kdyby došlo na nejhorší, ta hromada kamení se přidó. Po poradě se známými z policie podala mamka trestní oznámení, jelikož sami sousedé prohlásili, že již přes rok špehují naši rodinu, což znamená hrubý zásah do soukromí, de facto porušení jednoho ze základních lidských práv.
Přecházeli jsme halasné sousedovy oslavy během pracovního týdne, kdy čím více přibývalo hodin po půlnoci, tím více byla hudba hlasitější, až tak, že musela být slyšet v nedalekém městečku. Zvláštní bylo, že měli přesně čuch na noci, kdy jsem se potřebovala vyspat, protože jsem druhého dne měla zkoušky. A co to znamená nyní? Na hodinách odbije jedna minuta po desáté večer a bude se volat pořádková síla, jelikož noční klid je noční klid. Také tím končí velkorysé darování baget z máminé práce, kde je kupuje za cenu surovin (cca 15 Kč místo 50 Kč). Končí tím veškerá sousedská pomoc. A pokud budou ochotni škodit i potom. Nu, ještě je pár trumfů v rukávu. Nechte se překvapit.
Vaše Maglaiz na válečné stezce
P.S. Žádná zákopová válka. Jde se do ofenzívy!
Autoři obrázků:

6 Replies to “Malá válka sousedů”

  1. Tak tohle chování je opravdu odporné, jsem zvědavá, jak dopadne žaloba. Ale spíš než za porušování soukromí bych řekla, že by se hodil trestní čin pomluvy a mělo by se mluvit o ochraně cti a důstojnosti.
    Ale takoví sousedé… fakt nemám slov. Nakopat a zakopat.

  2. Mám dojem, že noční klid už se neuznává tak, jako to bývalo dřív, a to ani ve vyhláškách a tak. Nám většinou stačí souseda v 0:30 požádat, aby si to ztlumil, a v 1:00 pohrozit, ža zavoláme policajty. Pak je tak týden klid. Ale soucítím s tebou, také umí trefit dny, kdz se chci vyspat. Cihlové zdi bytovek jsou zlo. Hlavně, že mezi místnostmi bytu je sádrokarton a izolace, ale na schodech a ve stěnách mezi 2 byty… :/

  3. Na drbech už mě nepřekvapí opravdu nic, neboť jsem se dozvěděla, že jedna z největších vesnických drben mě korunovala na královnu pomluv. Jak na tohle přišla? Inu, odmítám se dlouhodobě zapojovat do jejich drbání ostatních lidí, z čehož ona vydedukovala, že akorát poslouchám, abych drby mohla šířit ve velkém dál. A vesele o mně tohle šíří… :D

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *