Thalea, dítě hromovládce Dia a bohyně paměti Mnémosyné. Thalea, jedna z devíti sester. Thalea, dcera Dia a Eurynomé. Thalea, jedna z charitek. „Kvetoucí“ doprovázená pastýřskou holí a maskou komika. Múza veselého básnictví, komedie a pastýřských zpěvů. „Hojná“ doprovázená Aglaiou a Eufrosyné s úsměvem na tváři a zahalená v průsvitný šat.

Chvilková malátnost způsobila, že se myšlenky pustily po nejisté dráze volného verše a různorodých výjevů spletených do lehké pavučiny. Pevně věřím, že pavučina je skutečně lehká a z tenkých vláken jemnocitu a nepůsobí jako stará, potrhaná rybářská síť.

Jedna z ctností, které si velmi cením, je sebeobětování se pro druhé. Jedna z vysokých cností, jež mne mnohdy přivádí k již dosti ohraným, přesto stále aktuálním, dilematům. Zapředli jste někdy nit tímto směrem? Kdy a za jakou cenu je vhodné sebeobětování a zda vůbec byste toho byli schopni.

Pohádko letní noci,

leť ku hvězdám

na drakovi.

Přišpendlena na ocase

odmotávám krepové mašle,

coby přání pošetilá

tonoucí v oceánu.

Luno, bárko stříbrná,

hledající

zemi zaslíbenou

zaryj kotvu hluboko

do nitra planety.

Nechť Zem se s nebem spojí

a to co jest nahoře,

budiž i shůry sneseno.

Já dám za to všanc sebe.

Nebeského Ahasvera.

Volným veršem pro Klub Snílků a Téma týdne.

Vaše Maglaiz

Autor obrázku zneužitého pro erb: theperian