VARK

Follow my blog with Bloglovin

 

Máme za sebou již první týden školy a dnes jsme načali druhý. V této chvíli je už více než žádoucí začít se zajímat o to, jak se lépe, efektivněji učit, protože při nejmenším každý žák a student chce v prvních zkouškách prospět alespoň na tu čtyřku a při tom nad učením strávit co nejkratší dobu. Proto i pro toho nejlínějšího člověka odborníci vytvořili několik různých typologií učebních stylů, které právě nemálo přispívají k efektivitě učení. Dnes se podíváme na první z nich.

VARK/VAK

VARK či VAK jsou učební styly rozdělené podle smyslových preferencí, které popsal učitel Neil D. Fleming z Nového Zélandu. Prakticky se v této klasifikaci pracuje s tím, jaký způsob přijímání informací studentovi nejvíce vyhovuje a je schopen si tyto informace, nebo většinu z nich zapamatovat okamžitě. Zároveň je do této klasifikace zahrnut i vyhovující způsob prezentace naučeného učiva (zkoušení, domácí úkoly, cvičení, projekty).

Zkratka VARK nebo VAK má odkazovat na základní osu dvou protipólů, jež charakterizují učební styly dle smyslového vnímání a upřednostňování konkrétního smyslu. A jaké to jsou protipóly? Jde o symbol (tedy především upřednostnění vizuálna – visual „V“) a text (realizovaný buď psaním, nebo čtením – read „R“).

 

NEVERBÁLNÍ UČEBNÍ STYLY

Jde o styly, které se soustředí na jiný způsob přijímání informací než za pomoci slova.

Vizuální

Nejraději a nejlépe se učíš, když jsou informace předloženy v obrazové podobě. Obrázky, schémata, grafy, diagramy, mapy, fotografie, videa, filmy či symboly je to první, co si pamatuješ. Tvé poznámky hrají všemi barvami a vždy jsou hierarchicky uspořádány.

Vadí ti, když učitel jenom danou látku odříkává, když v učebnici nejsou ilustrace a nesnášíš písemné úkoly s důrazem na slova, gramatiku a větnou skladbu

Jak se učit?

Pro tvůj učební styl je nejlepší mít vytvořené různé mentální mapy, schémata (např. rodokmeny českých panovníků), vývojové diagramy, grafy a tabulky. Taktéž ti může pomoci užívání různých symbolů i vlastních. Dej však pozor, abys u vlastních symbolů měl jednoznačnou šifru, v opačném případě by následné opakování učiva se mohlo zvrtnout v luštění vlastních poznámek, což by vedlo ke značné časové ztrátě.

Kinestetický (pohybový)

Pohyb je tvé druhé jméno. Nejraději a nejlépe se učíš, když můžeš něco s informacemi dělat, dotýkat se učebních pomůcek a manipulovat s nimi, když se při učení můžeš hýbat, pohybovat a učit činností. Dáváš přednost osobní zkušenosti, ale nepohrdneš ani ukázkou, příkladem nebo simulací. Ověřuješ teorii v praxi. Střídání činností je ideální pro tvou náturu. Nejlépe si pamatuješ situace a události, jež se skutečně udály za tvé přítomnosti.

Nesnášíš strnulost, nudu a čistě teoretické předměty bez využití v praxi. Je ti docela líto, že se třeba z přírodovědných předmětů zkouší převážně písemně a ústně. Taková zkouška ze správně provedeného fyzikálního nebo chemického pokusu, při kterém by se musela odříkat teorie, to by bylo jiné kafe.

Jak se učit?

Množství zapamatovaných informací je přímo závislé na pohybu tvého těla, tudíž je vhodné i u učiva vyžadujícího spíše memorování než praktickou dovednost se hýbat. Choď, běhej na běžícím pásu či se uč při jízdě na rotopedu. Nebo si najdi přítele, který danou látku ovládá a zároveň by byl ochoten si s tebou jakkoliv zasportovat. Ostatně inspiraci můžeš naleznout i ve filmu Jarka a Věra, věř mi, že Ladislav Pešek ti bude více než sympatický.

Dobře se ti pracuje s učebními pomůckami, neznamená to, že si musíš okamžitě pořídit malého chemika, ale práce s různými druhy učebních pomůcek (globus, knihy mimo učebnici, tabulky a karty s gramatickými poučkami) a různé mimoškolní činnosti s rodinou, přáteli či osamotě (domácí fyzikální pokusy, různé výlety ať už do muzeí, galerií, zoo či po hradech a zámcích apod.) ti mohou více než pomoci.

 

VERBÁLNÍ UČEBNÍ STYLY

Ač je to k nevíře, verbální učební styly jsou pravým opakem neverbálních učebních stylů a vychází především ze slova. Ať už psaného či mluveného.

Vizuální

Tento vizuálně verbální styl učení je ideální pro studenty na vysoké škole, ale i na gymnáziu. Jediné, co ke zdárnému učení potřebuješ, je učební text. Dokážeš si vybavit napsané učivo. Pokud nebyla však informace napsaného textu dostatečně vnímána (nepozornost, věnování se činnosti jen na půl), může se stát, že si vybavíš místo na stránce, kde to máš napsáno, nebo barevné podtržení, ale nikoliv ono konkrétní slovo. Na druhou stranu jsi však v učení zcela soběstačný a samostudium ti dokonce vyhovuje daleko více než spolupráce s jinými. Máš také schopnost abstraktně myslet (práce se znaky – matematickými, verbálními, logickými).

Není ti příjemné, když učitel jenom mluví a nic nepromítá. Poslech je pro tebe obtížný, a tak si děláš poznámky.

Jak se učit?

Myslím si, že ty už svůj recept na správné učení máš od počátku. Pracuj s textem. Máš na výběr bezpočet možností. Od prostého čtení textu, přes výpisky až po kartičkový systém, který ti pomůže zapamatovat si různé pojmy, data a slovíčka. Taktéž je lepší si najít více zdrojů informací. Víš, že kromě učebnice a sešitu existují i knihy, které jsou dostupné zdarma v knihovnách i na internetu?

Studenti mající v oblibě tento učební styl častokrát intuitivně tíhnou k systematizaci nejen textu, tudíž je dobré si i vytvářet heslovité přehledy učiva určitých okruhů nebo kapitol (tzv. sylaby nebo handouts), z nichž bude patrné, jaké základní informace musíš umět a budou pravděpodobně pak učitelem zkoušeny.

Auditivní (sluchový)

Nejraději a nejlépe se učíš poslechem. Upřednostňuješ živou komunikaci, kdy nasloucháš a hovoříš. Většinu učiva si zapamatuješ už během školního vyučování jen z výkladů učitelů, zvláště pokud učitelé umí používat svůj hlas (intonace, hlasitost, pomlčky apod.) a informace opakují. Baví tě projekty, skupinové a kooperativní vyučování, kde můžeš dané učivo řádně prodiskutovat s ostatními spolužáky i s učitelem. Velice dobře si pamatuješ zajímavé příběhy a anekdoty.

Máš problém s psaným textem. Učení ti v té chvíli nejde tak hladce, jako když o tom povídá někdo jiný.

Jak se učit?

U studentů s auditivní pamětí se častokrát uplatňuje tlumená relaxační a studijní hudba (tzv. alpha music), jíž má youtube bohatou zásobu. Vhodné je si číst nahlas své zápisky a učební texty. Nebo si nahrát učitelův výklad na diktafon. Ale pozor! Musíš mít učitelův souhlas s nahráváním! Nahrávání bez souhlasu učitele by tě mohlo přivést do velkých nesnází, zvláště pokud ti již bylo 18 a učitel není zrovna z nejlaskavějších (abychom učitelům nekřivdili, mnohdy za tím je i předchozí negativní zkušenost). Ostatně pro jistotu i onu schválenou nahrávku užij jen pro vlastní potřebu a nikomu dalšímu ji nedávej. Taktéž můžeš poprosit s příslibem drobné odměny někoho z tvého okolo, kdo má příjemný hlas, aby ti načetl dané psané texty, které se chceš nebo musíš naučit (tuto možnost oceníš zvláště u maturity a státnic). Co se týče literatury, v současnosti máme docela dobře vybavenou audiotéku a vhodné je i navštívit divadlo (dej přednost klasickým nastudováním třeba Shakespeara).

 

SMÍŠENÝ UČEBNÍ STYL

Dle N. D. Fleminga padesát procent středoškolských a vysokoškolských studentů užívá právě smíšený učební styl. Tento styl prakticky kombinuje od dvou až po všechny čtyři předchozí učební styly. Tudíž, milý čtenáři, nezoufej, pokud jsi se okamžitě nezařadil pod konkrétní styl. Tvá cesta za zvýšením efektivity učení bude sice o kousek delší než ostatních, ale na druhou stranu máš na výběr z vícero možností, jak se učit.

 

Follow my blog with Bloglovin

 

 

Co takhle ještě jeden článek?

5 komentářů

  1. Mě osobně nejvíce pomáhalo hlavně při učení na maturitu nahrávat svůj hlas, když jsem si otázky předčítala a poté si je třeba v autobuse pouštěla. A nebo myšlenkové mapy, ty byli velice oblíbené i pro mé kamárdky, hlavně když jsem je naučila používat. Celá otázky se vešla do pár bublinek na papíru a bylo to.

    1. Mentální mapy jsou skvělé. Jen je třeba je opravdu umět používat.
      Také jsem částečně auditivní typ, ale nepamatuji si svůj hlas. Pouze ty cizí.

      Pomohl ti nějak tento článek? Zjistila jsi něco nového?

  2. VAK, jasně že VAK. Vak mají v Austrálii všichni Vím to z obrázků).
    Zeměpis nás učitel na základce učil pomocí slepých map.
    Tam jsme si probírané sami zakreslovali.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *