Nová škola, noví spolužáci, noví vyučující a hlavně nové město. Černé Tričko bylo v pondělí poprvé na výšce. A jak už to tak u Černého Trička bývá, že nic není tak jednoduché, jak se jeví a hlavně jak je pro ostatní.

V pondělí Černé Tričko nedobrovolně otevřelo oči v půl sedmé, aby se během půlhodiny umylo, obléklo, učesalo, namalovalo si na xicht obličej, sbalilo zbylé věci, které nešlo sbalit večer, natankovat pití, sbalit svačinu, obout se a v sedm vyrazit na nádraží, které má asi kilometr od domu. V Cáklově se dozvědělo, že mezi Cáklovem a Čudem je výluka a jezdí jen autobusy. Chudák tedy muselo proběhnout Cáklovským nádražím a vskočit do prvního autobusu, pak v Čudu zase vyskočit a naskočit do nejbližšího vagonu, aby urvalo ještě dobré místo k sezení. Cesta probíhala příjemně, jelikož se setkalo se svými bývalými spolužačkami, které buď byly na stejné fakultě jako ono nebo na VŠB.

Vlak měl jako vždy zpoždění, že pak muselo ubohé Černé Tričko sprintovat přes Stodolní a Čs. legií až dorazilo ke dveřím budovy E. Naproti vchodu byly schody, prvně si říkalo, že by mělo jít po těhle schodech, ale pak si řeklo, že tamty na druhé straně budovy budou ty pravé. Jaké to bylo nemilé překvapení, když zjitsilo, že učebna 309 je tam, kde bylo to první schodiště. Tak tedy znova nahodilo turbo motor, protože mu zbývalo už jen 5 minut do zahájení první přednášky. Fronta jak na legendární banány se táhla celou chodbou až na schodiště. Nakonec po asi pěti minutách čekání se ukázalo, že stejně budeme muset všichni jít tím druhým schodištěm, páč si vyučující vzpomněl, že potřebuje dataprojektor.

První přednáška v životě Černého Trička byla Kořeny evropského myšlení, kde je hlavní náplní seznámit se s Biblí. Ironie života. Černé Tričko a bude zkoumat Bibli. To mu už rovnou mohli do ruky vrazit nitroglycerín a kyselinu sírovou a říct „Starej se.“ Nakonec však z přednášky odcházelo nadšené. Zíralo jak puk na to, že kánon a následně i palná zbraň kanón vznikly z názvu rákosu, který se ve starověku v přední Asii používal jako měřidlo. Pak následovala hodina volna, kdy přišlo na to, jak se dostat z náměstí Mgsr. Šrámka na Masarykáč. Ohó, trefilo to napoprvé. Samozřejmě si nemohlo odpustit návštěvu obchodního domu LASO a krásného knihkupectví Bux.cz. Zamilovalo si tam knížku medvídka Pú, ale nenašlo ještě odvahu si ji vzít do ruky a prolistovat, ale asi to udělá, aby pak nekupovalo zajíce v pytli.

Druhá přednáška se týkala antických reálií (život člověka ve starověkém Řecku a Římě). Ubozí prvňáčci! Zbyl na ně ten předmět při zápise a byl za 3 kredity a on jim porfesor řekl, že tam nemají co dělat. Prý jen pro latináře. Nakonec ale vše dopadlo dobře a Černé Tričko tam bude moct chodit. Prý bude vyučovat studenty, kteří nejsou úplné lamy, ale přitom nebudou vše vědět, takže Česko-latinský slovníku, vítej do rodiny Tričkových.

Poslední pondělí přednáška byla ve znamení češtiny. Fonetika a fonologie. Předmět, který může být zajímavý, ale raději by ho Černé Tričko nemuselo mít. Dobrá, uznává, že by se tak mohlo naučit lépe vyslovovat a celkově mluvit, ale ta teoretická část, kterou mělo tu čest poznat v úterý, by fakt vyškrtlo. A fonetický přepis slov. Doufalo, že už to od gymplu nikdy nezažije, proto si také zvolilo češtinu. Jak jen se mýlilo! A to šeredně. Nazdar hranaté závorky a klikyháky, opět se znova shledáte.

Po přednáškách se odebralo ke své tetě, zde i Černé Tričko přespalo. Myslelo si, že zhýčkáno z domova, nepřežije první noc v bytě. Přežilo, dokonce ji téměř celou prospalo. Pozitivní zpráva. Spalo se dobře, i když doma je doma. Ve čtvrtek ho to bude zase čekat a od příštího týdne i každé úterý.

V úterý mělo pro změnu na 7:30. Budík ho brutálně probudil už v 6:20. Vykonalo své obvyklé ranní úkony a vyrazilo do školy. Českou literaturu 19. století si může vzít v prváku jedině magor nebo idiot. Co je z toho Černé Tričko se ještě neví. Samo by hlasovalo pro kombinaci obou případů.

Po fonetice se vydalo k tetě do bytu pro věci, aby mohlo v 13:18 odcestovat vlakem ze Stodolní. Avšak zrada! Klíč nechtěl odemknout, co předtím zamknul. Naštěstí ochotná sousedka zalomcovala a bylo to. Teď už Tričko ví, že má odemykat trochu jinak, než bylo zvyklé. A tak se už v půl třetí objímalo v Cvokhausově se svou drahou postelí a nyní dovolte, aby se s ní opět rozloučilo.