Zbrusu nový počin, který zas až tak nový a převratný není. Kapitánka Nemo již před rokem vyrukovala s Čajovým záznamníkem, na nějž jsem narazila nedávno. Čajem a čajovou kulturou se již nějaký ten pátek zabývám, dokonce jsem rozpoutala po vzoru Sikara Čajování přes šnečí poštu aneb dostaň čaj, vypij, pošli někomu dalšímu svůj čaj a udělej radost, a tak jsem si řekla, proč bych se neinspirovala a neprovedla Vás světem čajů z obchodů klasických i specializovaných a pár čajovnami, které se mi poštěstí navštívit. Zda přibude i pár slov o čajové kultuře je otázka, která mi stále ještě krouží nad hlavou.
Jelikož se mi již delší dobu nepovedlo někoho vytáhnout do jakékoliv čajovny, bude Vám muset pro dnešek stačit Čaj o páté bez páté jen o familiárně zvaném prachu z čaje v pytlíku, čili o porcovaném sáčkovém čaji.
Koštované: Turkish apple
Poddruh: černý čaj
Majitel: Pickwick
První koštování: 29. září 2013 na Michala
Doba usrkávání: asi hodina a půl
Nářadí: Hrneček č. 1 „Pú“
Co to koštuje? Zaakcniceny.cz nastolila revoluční cenu 22,- Kč! V online e-shopu Tesca za 29,90. Office1 e-shop nabízí za 41,40. Běžná cena asi 45,-.
Odkud to přijelo? Jelikož to byl dar (a velice si ho vážím, neb si utrhla od konvice) od čajomilce prvního řádu Opti-Mystique, nevlastním krabičku s anotací. Zdroj drtě neznám. Ovšem na každém sáčku naleznete známku s nápisem UTZ CERTIFIED, což nám prý dokazuje, že se jedná skutečně o čaj a nikoliv jeho drť. Pravděpodobně jsem čajový analfabet, jelikož to, co se nachází v sáčku, mi přijde jako drť či dokonce prach.
Poznámka pro čajology: Černý čaj je správně jen a pouze Pchu-er. To, co usrkáváme my z různých a hrůzných hrnků, se zove čaj červený pro jeho typickou barvu. Jasné jak žárovka za denního světla a Evropané si stejně nenechají vymluvit černou a červenou cpou pro změnu jen a jen roibosu z jihoafrických končin.
Poznámka pro cyprečajology: Pokud by si fajnšmekr chtěl vychutnat tento čaj z čerstvých přísad, mělo by se v jeho špajzu nalézati minimálně jedno jablko Turkem věnované a tureckou šavlí nakrájené.
Na první pohled: Červená, červená, tu já mám nejradši, červená, červená, tu já mám rád. Barva není překvapující, za to vůně již ano.
Na první ňuch: V syrovém stavu můžete ucítit silnou vůni skořice a vanilky, v čemž se, odpusťte mi, oficiální anotace na stránkách Pickwicku odlišuje a snad se jen shoduje s vanilkou. Mimochodem mohl by mi někdo říci, jak by čaj měl jinak vonět než čajově?
V pitném stavu se vůně změnila. Do nosu přímo hrubě vtrhne aroma silně skořicovaného jablečného závinu s tlustou vrstvou vanilkového cukru na povrchu. Čili pro skořicoodpůrce něco neskutečně nepříjemného.
Na první srk: Skořice, všude samá skořice. Kdybyste cucali kousek celé skořice mělo by to tentýž efekt. Ačkoliv. Když poválíte doušek na patře a pak spolknete, cítíte jakýsi pomerančem zavánějící ocásek. Anotace výrobce ještě hovoří o lehce svíravé chuti, kterou jsem naštěstí při svém kulinářském zážitku nepotkala. Vanilka utekla kdovíkam a lékořice v oné chuti vážně není ani na desátý srk.
Z ruské žákovské knížky čaje (Čím více hrníčků, tím lépe): Výrazná vůně, výrazná chuť. Ovšem tento čaj rozhodně není pro nemilce skořice. Vím, že to dnes bude těžce subjektivní hodnocení, ale co se dá dělat.
Čaji o páté bez páté zdar!
Vaše Maglaiz
Zkuste také:
Tenhle čajík vypadá docela zajímavě. Přemýšlím, jak o sobě můžu tvrdit, že jsem milovník čaje, když vlastně piju jen ovocné nebo zelené a ke všemu jednou denně, ráno. Měla bych to napravit a vyzkoušet nějaké nové příchuti !
A prosím tě, kde můžu sehnat nějaké to bližší info k čajové šnečí poště? ^_^ 🙂
[2]: Chceš? Zašlu příští týden.
[3]:Chci! :]
[4]: Pokud se nic nestane, tak v pondělí vyšlu kormorána Vladimíra.
Tyhle jsou luxusní! A vyzkoušela jsi turecký citrónový?
[6]: Musím se přiznat, že ne. Děkuji za tip!