Dnes jsem musela jít do školy dřív, a tak jsem dokončila již dlouho rozpracovanou báseň. Inspirována ranní chumelenicí.
Plavý vlas se v krvi skví
Skelné oči skrývají trochu tajemna
Hrůzný osud každý zví,
když vstoupí do temna
Těžký dech do ticha
Ostří krví zbrocené
Něco u srdce píchá
Nevrátí se, co jest ztracené
Tváře podobné si,
však jedna ještě živa
Lano konopné si
uchystal pro korbel piva
Bratr tu v kaluži leží
Nechtěl dát milenku svou
Venku tichounce sněží
a vrah kráčí tmou
Na kopec jde
v doprovodu stráží
Do smyčky krk se vejde
a venku tichounce sněží
zdroj obrázku: Hier
Další povedené dílo
[1]: oh děkuji
a kdy u tebe něco přibude? stále říkáš, že máš múzu, ale na blogu to nejde vidět!
je to dobrý. P.S. Takovou šibenici jsem v úterý nakreslila do písemky z chmie- jediné, co jsem tam zanechala
Zatím se mi o matuře nezdá. No, zatím, ve škole je teď pěkný záhul (jako by učitelé nechápali, že toho máme dost už k té maturitě a ještě nám dávají písemky z letošního učiva), tak možná v dubnu se mi o tom bude zdát