Žlutá jest barva naše?


Úvahy o životě housenky / Pátek, 9 srpna, 2013
Mnohým asi bude vrtat hlavou, proč se zamýšlím nad takovou hloupostí jako je žlutá barva a vztah lidí k ní. Nu, kdybyste studovali historii, literaturu či mezilidské vztahy, nepřišlo by Vám to tak divné, zvláštní a zbytečné. Většinou si ani neuvědomujeme, že naše myšlení ovlivňují stereotypy, které mají svůj původ například ve starověku.
Vezmeme si na pomoc pohádkovou princeznu. Drtivá většina si mladou aristokratku z těch nejvyšších kruhů představí ve zlatých šatech, či aspoň se zlatými šperky. A proč také ne, že? Zlato je nejvzácnějším kovem, kterého mají dostatek bohatí, a tudíž i mocní lidé. Obyčejné asociace, ale kde se vzaly?

Vše je zakódováno ve žluté barvě. Již od počátků byla symbolem Slunce. Boha, jenž dával život. Největším bohatství pro pravěké i starověké lidstvo byla možnost přežít. Když jsem Slunce klasifikovala jako boha, je zde již jen krůček k faraonům a celkově k vládnoucím osobám, jejichž odznakem moci, světe div se, byla žlutá a zlatá. Perští a babylonští vládci dokonce neustále chodili ve žlutých nohavicích, což byl právě odznak jejich královské moci. Žlutá se pojí s posvátností. Což nám dokazují hábity buddhistických a lamaistických mnichů. I voda v jejich klášterech bývá žlutá (barvena šafránem).
Ve středověku získala však dvojí význam. Stále se držela královského majestátu a posvátnosti, ale již byla i barvou hanby. Tento fakt mne donutil uvažovat nad tím proč. Otázka proč je typická pro historika. Historik totiž chce pochopit uvažování tehdejších lidí, aby chápal i jejich jednání. Tím se však nepovyšuji na historika, pouze na zvídavého studenta.
Žlutou barvu nosívali ve středověku opovrhovaní Židé, ale i prostitutky, svobodné matky, žebráci a malomocní.
Rozhodla jsem se odpíchnout od Židů, abych nalezla nějaké pojítko a opodstatnění. Od dob Karla Velikého a u nás od dob Přemysla Otakara II. se Židé stali výhradně majetkem panovníka, tzv. regálem. Pouze panovník mohl vybírat od Židů daně, ale i výjimečné daně, a nakládat s nimi, jak se mu zlíbí. Z toho si tedy mohu odvodit, že Židé se oblékali do žluté, aby tím dali najevo, že jsou majetkem panovníka a vzhledem k tomu, že byli Židé opovrhovaným národem přidružily se k nim svým oděvem i prostitutky, svobodné matky a další. Ovšem tuto teorii mi narušuje ustanovení IV. lateránského koncilu (1215), kde se ve spojení se žlutou hovoří jen o židovské izolaci.
Další možností, proč byla žlutá barva prostitutek, spočívá ve faktu, že ve středověku byla nepřímo zřizovatelem „veselých domů“ církev a papežský stolec, jak je nám známo, má také žlutou barvu ve svých atributech. To jsme se vrátili k významu posvátnosti. Čili prostitutky nosily žluté šaty jen proto, aby daly najevo své odlišení od ostatních žen a zároveň to bylo poznávací znamení „pasáka“. Totéž bychom mohli uplatnit na žebráky, jelikož církev byla povinována se starat o chudé, a tak tím dávali žebráci najevo „starejte se o mne“.
Malomocní nosívali žlutou barvu pravděpodobně z důvodu, že Židé byli častokrát považováni za malomocné a když ne, tak aspoň za ty, co malomocenství způsobují. Jednoznačné varování. Pozor Žid, nebo se ho Žid dotkl.
Avšak stále nám do konceptu nezapadají svobodné matky. Zde bych se mohla odrazit od faktu, že žlutá byla symbolem manželské lásky, ale i nevěry, která zpřetrhává ony závazky. V tom případě svobodné matky nosívaly žlutou barvu buď z důvodu označení za poběhlici a nevěrnici, kterou manžel odvrhl či se spustila ještě před svatbou, nebo aby se dalo světu najevo, že již má za sebou zkušenosti s manželstvím a „je opět k mání“.
Samozřejmě, že mé teorie jsou jen dohady, ale řekněme si na rovinu, že to takto mohlo být. Uznávám, že mohlo, ale nemuselo. Záleží jen na Vás, zda na to přistoupíte či nikoliv. Každopádně by mne zajímala Vaše úvaha či poznatky z této oblasti.
Vaše Maglaiz

18 Replies to “Žlutá jest barva naše?”

  1. Ještě jsem na toto téma nikde předtím nenarazila a přitom je, co k němu říct. Je fascinující, jak se žlutá od barvy spojené s posvátností změnila postupem času v něco, co bylo charakteristické pro lidi, kteří toho s vírou či vládnoucí vrstvou příliš společného neměli. Také jsem ale ráda, že dnes se to již takto nebere. Žlutá je pro mě barvou, kterou by mě nikdo nedonutil obléknout si ani v nouzi nejvyšší.

  2. Áno, čekala jsem, zda se zmíníš o významu ve středověku. Vysoká šlechta si mohla dovolit oděvy z látek se vzorem vytkávaným zlatou nití a třeba bohatí měšťané se jim chtěli připodobnit, ale zas tolik si to dovolit nemohli, tak to nahradili žlutou.

  3. [5]: Tam se právě ten význam rozdvojil a já se vydala cestou, proč se pak žlutá (eventuelně zlatá, pokud bychom to brali z pohledu heraldiky) tak dehonestovala.

  4. já žlutou nemám ráda:D
    žlutou se tehdy označovalo až moc věcí. některé mezi sebou ani nemají spojitost, ale je taky možné, že mezi sebou nemají spojitost jen na první pohled a zdatný historik by mezi výše zmíněnými 'kategoriemi' obyvatelstva, které se vyznačovali žlutou barvou našel nějaká pojítka:)

  5. Zajímavý článek. žlutá a oranžová barva jsou moje nejoblíbenější, protože jsou veselé a dodávají mi pozitivní energii.

  6. Připadá mi úžasné, jak jsi dokázala propojit veškeré perly vědomostí v jeden nekonečný řetízek. Nádherně jsi to napsala!
    Žlutou jsem si vždy spojovala s barvou nekonečné moudrosti, míru a zároveň nespoutaného veselí, vlastně ani netuším proč. Žluté odstíny nabíjí energií, dlaněmi slunečních paprsků proudí zlatavý životabudič 🙂

  7. [9]: V článku jsem se právě pokoušela najít jakousi spojitost mezi oněmi věcmi. Otázkou je, zda se to zdařilo.

    [11]: Děkuji. Nu, co počít s tím, že nemáš ráda žlutou? Nic. A ono by i na světě bylo nudno, kdyby všichni měli rádi to stejné :-)

    [12]: Pravda, to je častá asociace se žlutou barvou. Pozitivní energie a veselí. Kdybychom šli do hloubky, přišli bychom na to, že lidé, kteří mají v oblibě žlutou, touží po blahobytu, nikoliv po mamonství.

    [13]: A mi připadá úžasné, že někomu to přijde úžasné :-D Ohledně barvy… tady jde o relativně jednoduchý archetyp, který lidstvo dědí od počátků.

  8. Četla jsem se zaujetím! Opravdu zajímavé zamyšlení. Občas mě to také napadlo. Já totiž přímo miluji žlutou a tak jsem si tak pro sebe říkala, jakto, že ji mám tak ráda, proč mi tak učarovala a zda si nenesu v sobě nějakou vzpomínku na minulé životy. Když jsem se tenkrát při hodinách dějepisu dozvěděla, že je to barva židů, tak jsem tedy moc nechápala, co bych třeba já s tím měla společného. Každopádně tu barvu miluji. V pokoj mám vše do žluta, oblékám se občas úplně celá do žluta(tak jako někdo chodí jen v černé)
    Jsem nejvíc spokojená, když se můžu zahalit do své milované barvy! 🙂

  9. [15]: Je zajímavé, že mnoho lidí právě mají v souvislosti se žlutou barvou a historií spojené jen Židy. Ačkoliv na Židech ulpí ještě mnoho a mnoho nepříliš lichotivých asociací.

  10. Váu nevedela som že k k žltej farbe sa dá toľko toho veľa napísať O_O ak by mne zadali takúto tému,neviem neviem čo by som písala :-D respect!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *