Burn-out syndrom jest věc velmi nebezpečná. Jelikož Maglaiz jest učitelkou, které burn-out syndrom hrozí permanentně, a zdejší povětří už zas tak moc nestimuluje k tomu, aby člověk šel po co nejdelší cestičce, než k onomu vyhoření dojde, přišla na jednu důležitou věc.
Neustále mluvíme o tom, že na blog.cz máme kousek vlastního internetu. Inu, to není zas až tak pravda, jelikož povětšinou když něco vlastníme, tak si s tím můžeme dělat, co se nám jen zlíbí, a hlavně máme to zcela pod kontrolou. U blog.cz si tím nejsem zcela jista. Pamatuješ, čtenáři, na víkendové výpadky blog.cz? Musel jsi klikat všude možně jen ne tam, kam bys měl, aby ses dostal do administrace blogu. Chyba v matrixu či něčí, ale každopádně tys nemohl dělat absolutně nic. Jen napsat více či méně rozzlobený e-mail správci a celý víkend čekat na pondělí, až se s tím něco začne dělat. A ani v to pondělí jsi neměl jistotu, zda bude vše v pořádku.
Už jsem dosti stará na to, aby mi jistí lidé pili krev, když to není nutné. Zvláště když ony výpadky zdatně podporovaly mou prokrastinaci. Prokrastinaci si budu hýčkat sama! Umím to více než dobře. A proto jsem se rozhodla, že budu prokrastinovat jinde a za své peníze – což měl být jakýsi bič určený k likvidaci lenosti, leč dosud je spíše bičem na moje bankovní konto.
Budiž sbohem blog.cz a vítej
Sice na blog.cz i nadále zůstávám, ale můžu si to dovolit, neb vlastním svou doménu pro fotoweb, takže se můžu v tom svém kousku internetové zahrádky – aspoň pokud budu včas platit – pořádně pohrabat, když tedy kvůli psaní na blog nebudu úplně zasekán
.
Držím tedy tobě i tvému novému blogovému domovu, abyste dokázali společně rozdávat hodně radosti – nám, návštěvníkům, kteří se samozřejmě dostavíme i na jinou adresu, ale i sobě. To je totiž proti vyhoření vždycky ta nejlepší možná prevence.
Nejsem nomád, abych se stěhoval; kde zapustím kořínky, tam shniju! 🙂
Já stará konzerva, která sotva přidá na svůj blog 2 naivní říkánky za měsíc, zůstávám na staré adrese.
Na Blog cz. vše ustrnulo, vystřídaly se tam asi 3 adminky od Standova odchodu a po měsíci aktivity vždy odpadne.
Autorský klub, který neexistuje léta, stále chrlí na titulce ty stejné a nudné články, stále dokola, stále stejné, stále dokola, ale jsou to hold Autoři v klubu. Ale už na to házím bobek.
Nemá to cenu něco chtít, co na blogu prostě nikdo jiný nechce!
I think this is a real great article post.