Kráčíme. Civilizaci s houkajícím vlakem v dáli necháváme za sebou. Co máme před sebou, ptáš se? Zeleno. Prodíráme se džunglí Českých drah. Nebe zmizelo. Vysokánské stonky křídlatky se pod vahou roztažených listů skláněly, až se dotkly svých přátel na druhé straně chodníčku. Zvláštní. Ačkoliv lze vidět, že chodníček je udržován, člověk nikdy nepotká člověka. Kdy […]

Magično, obklopující ty tři písmena Č – A – J a jež je vlečeno na pomyslných bedrech horkého nápoje, je přitažlivé i po dlouhá staletí. Považte už asi tři tisíce let činí společnost člověku tento malý omamný zázrak. Čaj je jedno velké kouzlo. Magie okamžiku, kdy se připravuje samotný nápoj, je velice silná, neb se […]

Zář. Tak teplá a přívětivá. Miliony světelných bodů nelze již těsněji přimknouti k sobě. Snad ani nejhorlivější milenci nespočívají v takovémto objetí. Zdánlivě nesmyslné praskání bez špetky organisace bubnuje dle vnitřního zákona rythmu. Ples započal velkolepě v záplavě explosí jisker a třaskající smoly. Není čas na zdvořilostní projevy nabubřelé élégance. Rej rób s nepřeberným množstvím […]

Obklopit se elementy. To je to, co ji vždycky uklidnilo. Vana plná horké vody, aromatické svíčky zastupující živel ohně a vzduchu a rostlina v zemině ze zahrady ztělesňující matku Zem. Kvetoucí sukulent se na ni usmíval z umyvadla. Opřela nohy o baterii a pozorovala v mihotavém světle svíček, rozestavěných na okraji obloženém kachli, jak jí […]

Splašil se mi žaludek. Třešně s vodou se rozhodly zajezdit si v mých střevech rodeo. Přesto ona večeře stála za to. Pokrm prostý, chutný a trhaný rovnou do úst. Člověk sběrač. Stačí se už jen odbelhat s kyjem v ruce za doprovodu slabikování posvátného slova MA-MUT do temnoty jeskyně. Poškrábat se za uchem a zahnat […]

Sedím na terase. Jasné nebe s pár obláčky nade mnou a kvetoucí ráj kolem. Je horko, ale naštěstí jeho rozmary krotí vítr a i když mi neustále převrací stránky, čímž mi znemožňuje psát tyto řádky, nezlobím se. Zelená tráva, květy, slunce, mraky i ten cvrlikající vrabčák mi to totiž ani nedovolí. V takových chvílích mě […]

Stůl s jednou židlí a na něm notebook. Vedle se skví rozložené Tarotové karty a lyžička coby stojan pro doutnající vonnou tyčinku. Ani nevím, co je to za druh vůně. Před upálením byla fialová. Snad to bylo santalové dřevo. Kouřové našedlé obláčky stoupající ke stropu mne čím dál víc vtahují do svého tance. Nepravidelný avšak […]

Když se den rodí v slzách, dopadá pak na nás tíha světa. Když se den rodí v smíchu, lehce se skáče přes sebevětší louže a nástrahy. Když se den rodí v citu lásky, pak neviditelná křídla doprovází naše kroky a vše lehčím je, než se zdá. Když upadne dítě a rozpláče se, dospělí mu utřou […]