Občas se každému píšícímu stane, že má chuť přestat být vážný a podívat se na obyčejnou věc dětskýma očima. I na mou osobu přijde někdy tato choutka a to se pak nedá nic jiného dělat, než-li sáhnout po zápisníku, zmocniti se pera a podvolit své ruce i mysl Múze.
Duha zavřená je v krabičce
To musí se říct babičce
Jak by k tomu duha přišla?!
Když na procházku si jen vyšla
A člověk si myslel, že
vše na světě dokáže
Zavřel duhu do krabičky
jako dárek od babičky
pro vnoučata rozmilá
duha svobody pozbyla
hezký, moc hezký… Závidím ty pastelky! Zrovna nedávno jsem sháněla nějaký pořádný kvalitní… A ono prd! :/
to je takové úsměvné 🙂
Pěkný
A co se s pastelkama dá dokázat (teda pokud se to umí)