Pohyblivý svátek čtení


Pět let natvrdo / Neděle, Říjen 30th, 2011

Na gymplu nám říkávali, že výška je naprosto jiná než střední školy. Odkývávala jsem učitelům, že jim věřím, i když jsem si říkala, že taková změna to nebude. Jak já se mýlila.

Mýlila jsem se a hodně. Některým by se mohlo líbit, že nepíšeme písemky a není zde zavedeno pravidelné zkoušení. Ovšem uvědomte si, že pak se to na vás všechno nahrne do jednoho týdne a vy se nebudete stačit divit. Tím že celou dobu výuky zakrňujete a pouze tupě posloucháte a zapisujete si výklad, někdy ani to ne, se pak nejste schopni najednou pořádně a rychle učit. Včera mi trvalo se naučit 130 stránek textu asi pět hodin!

Další negativum je omezený počet prázdnin. Prakticky máme jen Vánoční prázdniny a ty velké. Ovšem VŠ mají jednu výhodu, když vám odpadne hodina, neexistuje suplování. Což ale také není nic extra, protože většinu hodin nahrazujeme samostudiem. No, a naučte se dokopat se k učení. To je problém, co? Proto nezáviďte vysokoškolákům, ona žádná práce není med.

Ale přejděme k tomu hlavnímu, o čem chci hovořit. Vysoká neznamená jen učení, ale i ku podivu zábavu. Ještě jsem nepřestala valit oči nad tím kolik je na naší škole akcí. Téměř každý den něco. Sport, cestování, diskuze o zajímavých tématech, přednášky, na které můžete chodit sami od sebe nebo literární akce. A právě o jedné takové literární akci vám dnes budu vyprávět.

 

Bylo to v úterý, kdy jsem se na přednášce z Fonetiky a fonologie setkala se spolužačkou, budeme jí říkat Mistr (není myšleno ironicky). Domluvily jsme se, že půjdeme na oběd, kde jsme se domluvily na tom, že bychom mohly zajít na Pohyblivý svátek čtení, kde čtou studenti Ostravské univerzity, a nejen z ní, svá díla, mohou zde vystavovat své umění a dokonce ho produkovat ve formě koncertu, přehrání jejich filmu či sehrání divadelního kusu. Vskutku kulturní akce jak se patří. Po obědě jsme zjistily, že jdeme stejný směrem. Mistr do budovy „A“, která je hned vedle domu, kde nyní dočasně přebývám. Při cestě se upekl ještě jeden plán. A to ten, že se ještě před začátkem Pohyblivého svátku, který začínal v 18:00, sejdeme. Kolem čtvrté jsme se srazily před budovou A a šly na Masarykáč do jedné restaurace na kafe, kde jsme se tak rozkecaly, že jsme málem přišly na Svátek pozdě.

Neříkám ji Mistr jen tak pro nic za nic. Je to skutečně pozoruhodný člověk. Aniž byste to tušili jste jí schopni vyklopit cokoliv ze svého života. Ne, že by byla manipulátor, ale s ní se skvěle povídá. A pro člověka, který věčně dělal vrbu, je to úžasný člověk, protože se naučil nepřebírat problémy, ale řešit je. Kromě toho se z ní za chvíli stane lektor reiki a docela dost se vyzná ve věcech, co se týče esoteriky. Ohledně věštění z karet se s ní dá bavit hodiny. Plus je příšerně ukecaná, takže člověk se vskutku nenudí.

Oh, promiňte, měla bych se věnovat spíše popisu toho, co bylo na Svátku, ale i setkání se zajímavými lidmi patří do studentského života. Tak tedy dorazily jsme ještě s jednou spolužačkou Sváťou na místo konání. Klub VOLIÉRA nebyl nijak luxusní a ani nebyl zcela zaplněn, ale to proto, že většina prváků se ještě nenaučila tam chodit a drtivých 90% návštěvníků byli přátelé od autorů. Na programu byla vernisáž fotografií Terezie Foldýnové (omlouvám se, pokud jsem její jméno napsala špatně) a recitace vlastních básní jednoho kluka z vyššího ročníku a ten také ještě pouštěl ukázky ze svých remixů. Z rozhovoru mezi ním a naším garantem předmětu Česká literatura 19. století jsme se dozvěděly, že tvoří už docela dlouho a mimochodem i sám skládá a hraje hudbu. Po skončení programu nastala volná zábava a já s Mistrem jsme si povídaly a hodnotily své dojmy z reprodukce. Pak k nám přistoupil náš přednášející, který je i organizátorem Svátků, a ptal se mě, zda nepíši. O Mistrovi to již věděl, protože měla mít své autorské čtení 8. 11. Nabyla jsem odvahy a odpověděla, že sama tvořím. A bum a bác a ani nevím, jak se to stalo, ale najednou jsem se stala položkou na programu Pohyblivé svátku čtení 8. 11. Jen tak. Puf!

 

Tím se dostávám k tomu nejdůležitějšímu, kdo budete mít čas a chuť, dejte vědět a přijeďte 8. 11. do Ostravy podívat se na to, jak se Maglaiz ztrapní a na to, jak bude Temnářka, která přislíbila účast (díky mému nápadu-ano, musela jsem se pochlubit), excelovat se svým Podmořím.

 

Tímto se loučím a žijte šťastně na svých středních a základních školách 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *