Drahý pane Werichu, jsem si předem vědoma toho, že jste žil v jiné době a věřil v myšlenky, které se ukázaly jako nefungující až utopické, přesto se Vaše smýšlení v principu shoduje s mým. I když se s idealismem neustále peru, jsem hrdá na to, že věřím takovým věcem jako je demokracie, spravedlnost, přátelství, pravda […]
Drahý pane Werichu, pohlížím na korunovační klenoty. Na jeden z českých divů, symbolů vlastenectví a národní hrdosti. Plíšky zlata a drahého kamení. Při takovém pohledu člověka pojednou chytá fantas a revolucionářské myšlenky se derou na povrch, jak slova pravdy při posledním výdechu. Stejně by posloužil kus pozlaceného plechu a barevného skla! Člověk by přece pouhým […]
Už to bude rok. Obyčejný smrtelník se na cestě životem setkává s různými věcmi. Lidmi, katastrofami menších a větších rozměrů, vítězstvími a porážkami, štěstím i smůlou, láskou i nenávistí a hlavně se životem a smrtí. „Všechno je konečné. Tak to říká rozum. I když cit mu do toho často rád kecá,“ Jan Werich Během ani […]
Drahý pane Werichu, již dávno jsem Vám chtěla napsat pár řádků, které by sice postrádaly smysl, ale vyřešilo by to pár otazníků. Možná. Říkává se, že ten, kdo nemá rád zvířata, nemůže mít rád ani lidi. Nejspíše jsem výjimka, která potvrzuje pravidlo, jelikož mám ráda zvířata, ale lidi ne. Ano, člověka, jak o něm povídáte […]