Téma a i název tohoto útržku, nebo, jak se s oblibou posledních pár let říká, drabble, jsem si dovolila vypůjčit z Klubu snílků. Žárovcežel se mi nepoštěstilo stihnout dopsat onen urvanec v termínu Tématu týdne. Ovšem na druhou stranu jsem zase měla více času na vybroušení, i když i to by asi potřebovalo něčí pádnou […]
„Pohni, Artaxi!“ okřikl ode dveří mladý tmavovlasý kněz s čerstvě přeraženým nosem svého druha s plnovousem. Stříbrovousý muž se ani neotočil, mžoural přes skla svých okulárů1 na obsah zkumavek a odvětil: „Jen aby se všichni nezbláznili. Vždyť je čas. Ještě není ani půlnoc.“ Kněz pohlédl na přesýpací hodiny. „Jasně, zbývá ještě jen čtvrt písku. Ty […]
strávit dovolenou v zapadlé vesničce byl ten nejhloupější nápad, jaký Vám přišel na mysl. Nikde jsem nezažil tak dlouhé chvíle jako zde. Je to nudná, ospalá vesnička, kde největším vzrušením jsou každoroční povodně a tlachání o blížící se evakuaci. Při pohledu na lidi bavící se pomlouváním sousedů, mne napadá myšlenka, že je to ideální podhoubí […]
Drahý, je to tak dávno. Velmi dávno, co jsem Ti takto psala dopis. Dopis, který nikdy nedošel a nedojde. Pomalu se mi z hloubi paměti rýsují ty řádky. Byly naivní, to přiznávám. Myslet si, že jsi ten ideální, že jsi vše, pro co žít. V té době jsme si to tvrdili. Nebo lhali? V mém […]
Dívka usedá za světlý dřevěný stůl, v ruce oblíbený hrnek se zeleným čajem. Není ani krásná a ani ošklivá. Zapaluje svíci a zhasíná stolní lampičku. Vedle sebe rozložené tarotové karty v sestavě keltského kříže. Smrt, Ďábel a Hvězda. Již tyto tři karty ji přináší nejen obavy, ale i částečný klid. Dál se neodvažuje ani přemýšlet […]
Narychlo spíchnutá krátká povídka. Zkrátka mne dnes osvítilo v hodině češtiny a, prosím pěkně, toto je výsledek. Snad je aspoň trochu pro Vás zajímavý. * * * „Zabít, zabít, zabít!“ Slovo, to slovo! Drásá mé uši. Hlasy šeptají. Ne, nešeptají, již křičí. Řvou stále dokola. Nejde to vydržet! Už se dostaly i do mých snů. […]