Všichni jsme jenom lidi, a tak se i Maglaiz občas stává, že se spustí a začne sledovat seriál, o němž by nikdo neřekl, že by byl sledovatelný či dokonce, že by si na něm smlsl Maglaizíček. Inu, zázraky se dějí, milý čtenáři. Jsem po úspěšně zvládnutých státnicích z češtiny, o nichž ale nechci mluvit, byť […]
Už to tady bylo několikrát. Onen strach z toho, že mé příspěvky na tomto blogu budou plebs. Víš, milý čtenáři, vždycky mi říkáš, že to bude dobré, že se nemusím bát, protože existuje spousta horších, jenomže to prostě nijak neuklidňovalo. Člověk tak nějak cítil z vlastní potřeby, že musí být dobrý prvně sám pro sebe, […]
Zdá se velice provokativní již dnes připomínat onu děsuplnou událost. Ano, milý čtenáři, už je zde zase první září. Já vím, já vím, já vím, neměla bych to říkat, ale blogeři s tím začali sami. Už na začátku týdne uveřejňovali články na téma, jaké sešity si koupit a jaké kancelářské potřeby je třeba mít. To […]
Mám takový zvyk. Zda je zvláštní či ne, nechám na tvém uvážení, drahý čtenáři. Nedaleko našeho domu je dvouproudová silnice, po níž se řítí osobní auta i kamiony poněkud ne zrovna přijatelnou rychlostí, a tak se stává, že minimálně jednou za týden houkají hasiči a záchranka. U dopravních nehod to tak bývá, že jedni jsou […]
Bloudila jsem, čtenáři. Dlouho jsem bloumala zmítána mezi náboženským vytržením světcův a dekadentní perverzitou ďábelského mysticismu. Nasákla jsem pablesky žití, marností všeho a melancholií napínající se mezi život a smrt. Karásek se mnou lomcoval a jeho hrdinové taktéž. Marii Elektu jsem počala nenávidět (jako bych ji kdy milovala) a milovat Giovanni Antonia Bazziho alias Sodomu. […]
Milý čtenáři, tak nějak tuším, že články, jež postupně budeš objevovat pod nálepkou S učitelem v hlavě, nebudou pro tebe nijak zajímavými. Ačkoliv… co já mohu tušit? Jsi pro mne stejnou záhadou jako oběd ve školní jídelně. V jídelníčku je sice napsáno palačinky s ovocem, ale to, co plácne na talíř kuchařka, vyhlíží jinak, než […]
Sny jsou vždy ošemetnou věcí a po absolvování psychologie mne sny děsí čím dál víc. Pan Freud i Jung by mne rozpitvali, až bych si připadala jako pověstný žok tekutin, slizů a výměšků. Sny by se měly uchovávat jako největší poklad, zvláště když jsi osoba, která z duše nenávidí, když se jí někdo hrabe v […]
Na světě je spousta nevysvětlitelných záhad. Například UFO, kruhy v obilí, poltergeist a jiné ptákoviny. Dokonce i naše prťavoučká obce, drahý čtenáři, má svá tajemství a dokonce i strašidla. Žel tato strašidla jsou až příliš reálná a obávám se, že až o tomto strašidle promluvím, strhne se povyk, jaký ztropil Bořivoj Kohout, zvaný poslední mohykán, […]
Pamatuješ si ještě, drahý čtenáři, dávné poselství našeho velkého šéfa Standy? Ano, ano. Znělo nějak takto: „Neseďte pořád u počítače a běžte žít.“ Loni a letos jsem si toto poselství vzala k srdci a žila mimo internet. Vážený, to poselství nebylo úplné! Chyběl tam dodatek „běžte žít a pak o tom pravidelně pište na blog“. […]
Onemocněla jsem. Jako obvykle v ten nejnemožnější čas. Někdy mám dojem, že nemoci jsou pouze k tomu, aby se nám posmívaly, jak nám zase hezky překazily krásnou jízdu životem. Nemyslíš, drahý čtenáři? Představuji si je jako zelené pidiskřety se zrzavými vlasy a již tak úchylný (věděls, že úchylný je synonymem zkřiveného, čtenáři?) obličej hyzdí ještě […]
Nebezpečně se k nám plíží čas čajů, dek, praskajících polínek v krbu a zabořených těl v ušácích s knihou na kolenou. Tedy alespoň to tvrdí kalendář. Při pohledu z okna a ještě zděšenějšího kouknutí na teploměr se nechce věřit ani tomu, že jest už září. A pěknou řádku dní už ono září hezky září. Pročpak […]
Srdce zpívá mdle vždyť labutí píseň jest poslem špatných zpráv Jsi-li zdráv či ne ptám se tě v dopise na rozloučenou Psaní se píší z různých důvodů a jinak tomu není ani u haiku či jiné krátké orientální básně. Těchto pár slůvek v sobě skrývá velikou moc. Mohou povědět příběh, tak krátký, ale tuze silný, […]
Spousta knihomolů a čtenářů se do knih zamilovalo proto, že je uhranuly lidské či jiné osudy a zajímavá místa, možná i nějaké to poselství, které se jim podařilo rozluštit z děje či promluv postav. Myslím si, že daleko větším dobrodružstvím je nalézat poselství ještě skrytější. Hledat je ve výstavbě románu, v jeho kostře, orgánech. Rozložit […]
Kráčíme. Civilizaci s houkajícím vlakem v dáli necháváme za sebou. Co máme před sebou, ptáš se? Zeleno. Prodíráme se džunglí Českých drah. Nebe zmizelo. Vysokánské stonky křídlatky se pod vahou roztažených listů skláněly, až se dotkly svých přátel na druhé straně chodníčku. Zvláštní. Ačkoliv lze vidět, že chodníček je udržován, člověk nikdy nepotká člověka. Kdy […]
Westernové křoví se několikrát přehnalo přes blogosféru. Hrobové ticho a nepříjemný táhlý tón foukací harmoniky nijak nenapovídá blížící se přestřelku. Obé zní líně jako kočka za pecí. Pistolníci klidně podřimují na stolcích nebo za barem a barman se třese jenom proto, že si právě snaží prstem vyčistit ucho. Není důvodu proč se vzrušovat – je […]